Kanadská rodina z Vancouveru stála před architektonickým oříškem. Potřebovali zvětšit svůj dům – tedy jeho obytnou plochu, jelikož ta současným požadavkům rodiny přestávala stačit. V blízkosti budovy navíc stojí strom, který bylo nutné z požadavku obce zachovat. Svůj požadavek zadali specializované architektonické firmě, která si s požadavkem poradila na výbornou a vytvořila zajímavý design domu.
Ten se nyní skládá ze dvou oddělených budov propojených zastřešenou uličkou a schodištěm nad kořenovou zónou stromu.
Plynulý přechod mezi vnějškem a vnitřkem
Tento dům ve Vancouveru je moderní variantou rozšíření tradičního domu. Design domu odstraňuje předěl vnitřního a venkovního prostoru, které jsou od sebe vzájemně odděleny výklopnými prosklenými dveřmi bez rohového sloupku, takže při jejich otevření se téměř stírá pocit prostoru uvnitř a venku.
Původní domek není nijak zvlášť prostorný, a proto architekt navrhl takové rozložení interiéru, aby maximalizoval užitnou plochu a její efektivní využití.
Jak se rodina rozšiřovala, potřebovali majitelé rozšířit životní prostor, který jim maličký domek neskýtal. Tento požadavek byl vyřešen vytvořením druhého domu, který je s tím původním propojen uličkou a otevíratelnou terasou vedoucí na zadní dvorek a parkovací plochu.
Toto křídlo muselo být vhodné a funkční pro celoroční použití a být de facto samostatnou jednotkou s prostorem pro zábavu a vaření bez nutnosti neustálého přebíhání po schodišti do hlavní budovy.
Strom zachovali pomocí překlenovacího schodiště
Velkou výzvou pro architektonický návrh domu byl požadavek obce zachovat strom sousedící s budoucí uličkou domu. Veškeré plochy uličky i přilehlého parkování musely být zachovány s tím, že kvůli stromu musel být odstraněn rohový čtverec 20 x 20 centimetrů.
To tvůrce návrhu vyřešil umístěním schodiště vedoucí do ložnice před ochrannou kořenovou zónu, které zachovalo přístup vody a vzduchu do půdy kolem stromu. Design proto musel zahrnovat podepření střechy a ocelové výztuhy schodiště, které byly skryty uvnitř struktury zdi.
Fotografie: Christopher Rollett
