Kukuřičné klasy, obyčejná houba na špejli a dokonce i rozbitá keramika. Nakonec vlastní rukou. Toaletní papír? Není to ani starý, ani běžný vynález. Ten na rolkách známe už skoro 150 let. Perforované, reliéfní a jemné jako samet – ještě kratší dobu. Víte, jak dlouho lidstvo používá toaletní papír?
Co se používalo dříve?
Mnohým čtenářům se pravděpodobně bude hnusnit fakt, že si lidé museli mýt hýždě rukou po vyprazdňování. A bylo to problematické. Přesně tak – toaletní papír řeší mnoho problémů, ale nás baví teprve 163 let. Do té doby řešili lidé problematiku této hygieny po ní stovkami chytrých způsobů.
V románu Françoise Rabelaise ze 16. století „Gargantua a Pantagruel“ je celá jedna kapitola věnována hledání dokonalého předmětu, který by „brousil zadní stranu“. Nakonec Gargantua tvrdí, že neexistuje nic jako dobře přikrytá husa, která by udržela hlavu mezi nohama. Toaletní válečky jsou ovšem literární fantazie. Postupem času se látky staly široce používanými. Královna Marie Antoinetta vlastnila sbírku krajkových kapesníčků. Elegantní evropská šlechta používala merino vlnu.
Staří Řekové používali lámanou hlínu nebo hliněné nádobí, když to bylo potřeba. Staří Římané brali močení a vyprazdňování jako společenskou událost – na latríně naproti sobě na dvou deskách s vydlabanými otvory sedělo mnoho lidí v řadě a diskutovalo. Neexistovaly žádné přepážky, desky měly další otvory, do kterých byl zapíchnut efektní prototyp papíru – tyčinka s mořskou houbou, tzv. xylespongium, o jehož existenci víme ze spisů Senecy mladšího. Na veřejných místech byla houbička na čištění konečníku opakovaně použitelná, po použití se namáčela pouze do kbelíku se slanou vodou nebo se omývala umělým potůčkem tekoucím v korytě pod záchůdkem. Římané měli pravděpodobně ve svých domovech osobní houby.
Vynález toaletního papíru v Číně
Papír jako takový byl vynalezen v Číně ve 2. století před naším letopočtem. Ale první zdokumentovaný případ jeho použití lidstvem pro hygienické účely pochází z roku 589 n. l. Vládní úředník a učenec Yan Zhitau tehdy napsal: „Ten list s citacemi nebo komentáři z Pěti klasiků nebo se jmény mudrců si netroufám použít pro toaletní účely.“
V roce 851 jeden arabský cestovatel po Číně poznamenal: „…oni (Číňané) se neomývají vodou, když plní své potřeby, pouze otírají papírem.“ Víme také, že na konci 14. století čínský císař Hongwu a jeho rodina spotřebovali celkem 15 000 listů papíru (měkkého a parfémovaného, o úžasných rozměrech 60 x 90 centimetrů) a celý dvůr Nanjing – 720 000 povlečení na postel.