Jak třídit odpad? Ekologicky a s rozumem!

My Češi patříme v třídění odpadu mezi dalšími evropskými státy na pomyslné přední příčky.

Až 90 % obyvatel totiž třídí alespoň papír, sklo či plasty a přes 70 % obyvatel využívá ve svých domovech tašky k třídění odpadu, které při placení povinného poplatku za svoz poskytuje většina obcí zdarma. Kontejnery na základní tříděný odpad najdeme v každé ulici, na veřejných prostranstvích je jich rozmístěno více než čtvrt milionu, a statistika uvádí, že jejich vzdálenost od bydliště nepřekračuje 99 metrů.

V separaci se obecně stále zlepšujeme a třídíme stále lépe a stále více druhů jednotlivých materiálů, které lze následně použít k recyklaci. Chcete lépe třídit i vy?

Snažte se omezit produkci

Na začátek je samozřejmě potřeba zmínit, že lidé produkují mnohem více odpadu, než je skutečně třeba. Snažte se během běžných denních činností jako je nákup, příprava jídla, základní hygiena a podobně vypozorovat, kolik odpadků vyhazujete, a které obaly jsou nejzbytečnější. Tyto výrobky zkuste nahradit jinými. Například balení krájené šunky či sýra z plastu vyřeší pultový prodej. Můžete také ve svém okolí zapátrat po “bezobalovém” obchodě, ve kterém se vše nakupuje do vlastních nádob, které použijete přímo k ukládání potravin či drogerie, navíc opakovaně. Nenakupujte příliš mnoho jídla, které nevyužijete a po skončení doby minimální trvanlivosti skončí v koši. 

Už máte vhodné nádoby?

Pokud jste úspěšně splnili první krok, můžete se vrhnout na další. Tím jsou nádoby na odpad. Žijete-li v bytě, budete pravděpodobně jednou z domácností, které využívají barevné tašky na tříděný odpad. Ty se dají opakovaně používat, stejně jako různé odpadkové koše s rozděleným víkem. U košů je často problémem zbytečné používání jednorázovým igelitových sáčků či pytlů. Tříděný odpad vkládejte do nádob i bez pytle, stačí jej předtím zbavit nečistot. 

Rodinné domy nebo menší bytovky pak disponují vlastními popelnicemi na třídený odpad. Pokud máte dostatek prostoru k jejich umístění, nemusíte se omezit pouze na plasty, sklo a papír. Třídit můžete i kovy, baterie, oleje či bioodpad. 

Víte, kam co patří?

Mnoho lidí sice odpad třídí, ale špatně. Víte, co do jakého kontejneru patří?

  • zelená = sklo – můžeme vhazovat sklo čiré i barevné. Dobré je jej schválně nerozbíjet, znesnadňuje to následné třídění a recyklaci. V některých obcích se můžete setkat s tím, že do zeleného kontejneru patří pouze sklo barevné, zatímco na čiré je přistavený kontejner bílý. Tento koncept už je spíše výjimečný. Sklenice od zavařenin můžete vhazovat včetně víček.
  • žlutá = plast – vše, co je plastové, patří sem. Nejedná se pouze o PET lahve, ale také o igelitové tašky, staré plastové hračky, plastové obaly od jogurtů či uzenin a další plasty z domácnosti. Obaly od kosmetiky je nutné řádně vyprázdnit, ideálně i vypláchnout. Obaly od nebezpečných čisticích přípravků do tohoto kontejneru nevhazujeme. 
  • modrá = papír – noviny, staré sešity, časopisy, knihy, reklamní letáky či kancelářský papír vhazujeme do této popelnice. Ve většině obcí je možné umístění kartonu a lepenky. Nevhazujeme papír mastný a silně znečištěný. Kancelářský papír není třeba zbavovat kovových svorek a obálky plastových okének. 
  • hnědá = bioodpad – ve městech najdeme i popelnice na bioodpad. Na vesnicích jsou v menších počtech, protože lidé zde často zakládají vlastní kompost, na kterém většina biologického odpadu končí. Zralý kompost je ideálním hnojivem do záhonů a do skleníku, takže se jedná vlastně o recyklaci.

Mezi další barvy kontejnerů může patřit například oranžová, která slouží na kartonové obaly od nápojů, černá či šedá patří kovům, červená elektroodpadu a tak dále. Někde se mohou barvy těchto “méně využívaných” kontejnerů lišit, případně mohou mít kompletně odlišný vzhled. Ten mají i nádoby na použité oblečení, obuv a hračky. Další specifický odpad jako jsou baterie, zářivky či nebezpečný odpad pak odevzdáváme přímo ve sběrném dvoře nebo jiných, k tomu určených místech. 

Velkoobjemový odpad nebo stavební suť se obvykle řeší svozem objemu kontejnerem, který lze objednat u obce či specializované firmy. Nevyužitá léčiva vždy vracíme do lékárny, zejména jedná-li se o antibiotika!