Hrušková sezóna je v plném proudu. Šťavnaté a sladké plody jsou perfektní pro zavařování a současně jde o velmi zdravou svačinku pro každou příležitost.
Často se ovšem stává, že poměrně rychle zčernají. Jakými způsoby hrušky skladovat, aby byly poživatelné co nejdéle? Jednoduchá metoda zabrání tomu, aby z nich za chvíli zůstala jen měkká břečka. Tento vynikající nápad pochází od instagramového týmu Too Good To Go, kteří se snaží předcházet zbytečnému vyhazování jídla. Jak to tak vypadá, pro záchranu populárního ovoce stačí docela drobná změna. Jak tedy na to?
Kombinace hrušky a citronu
Jestli nechcete, aby jakákoli hruška dozrávala příliš rychle, stačí ji pokapat trochou citronové šťávy. Dle slov autorů tohoto receptu je potřeba opravdu jen několik málo kapek. Určitě také víte, že je nejlepší konzumovat hrušky včetně slupky. Navíc se dají jíst i jejich jádra, která jsou výrazně měkčí než ta jablečná. Mějte na paměti i prostou skutečnost, že hrušky opravdu nemají rády chlad. Nechávat je tedy v lednici je velmi špatný nápad.
Proč jsou hrušky tak zdravé?
Toto ovoce – zcela typické pro naši krajinu – obsahuje velké množství vitamínů a minerálů. Jejich součin výrazně přispívá k celkové pohodě lidského organismu. Jde o skvělý zdroj vlákniny, vitamínů A, B1, B2, B6, C a PP. Výčet tělu prospěšných látek dále pokračuje vápníkem, fosforem, hořčíkem, draslíkem, sodíkem, mědí a železem. V závěsu za nimi jde malé množství boru a jódu. Sto gramů hrušek obsahuje asi 60 kilokalorií.
Samotný jeden plod pak cca 75–90 kilokalorií. Není to moc, vezmeme-li v úvahu, že zažene mírný hlad a dodá tělu i tekutiny. Zajímavé a pozitivní také je, že hrušky patří mezi velmi málo alergenní ovoce. Hruška vyvolá reakci jen asi u 26 % alergiků, zatímco jablka jich nějakým způsobem podráždí 47 %.
V ČR nadmíru populární
Hrušky lze v České republice najít prakticky na každé zahradě. Jde o plod listnatého stromu hrušně obecné. Je to zcela tradiční dřevina našich zahrad a spolu s jabloněmi tvoří asi nejčastější výsadbu. Oba stromy jsou vysoce ceněné jak pro plody, tak i dřevo. Hruška samotná je pak velmi dlouholetý strom. Je schopná vydržet až 200 let, což je pro ovocné stromy docela výjimka. Plody se dělí na rané, letní, podzimní a zimní.
Strom je určen pro růst v mírném pásu a ideální je pro něj nadmořská výška 200–400 metrů nad mořem. Za vhodných podmínek ovšem prospívá i ve výškách nad 1 000 metrů.
Dříve jen šťáva
Konzumace plodů sahá až do doby před 3 000 lety, zmínky obsahují i prameny starých Řeků a Římanů. Tehdejší plody ale zdaleka nebyly takové, jako je známe dnes. Z hrušek se tak většinou připravoval pouze nápoj, plody byly na jídlo příliš tuhé. Stejně jako u jabloně lze původ vysledovat do jihozápadní Číny. Během staletí se ovšem rozšířila do celého světa a bylo také vyšlechtěno mnoho dalších odrůd.
Za zmínku stojí také dřevo, které je mezi výrobci i umělci velmi žádané. Hodí se k výrobě nábytku, sklářských forem, drobných nástrojů (sošky, pera, násady), ale i těch hudebních. Staví se z něj také historické modely lodí a je krásně narůžovělé.
Zdroj: Gotowanie
