Houby v zimě nejsou ničím neobvyklým. A zimní houbaření má své příznivce. I kdybyste vyrazili třeba na Štědrý den anebo teď v lednu, jistě do košíku něco nasbíráte.
Houby v zimě? Mnohým z vás by se mohlo zdát, že jde o legraci. Ale když budete vědět, jaké druhy rostou a kde je máte hledat, můžete si ze zimní procházky přinést nějakou tu pochoutku k obědu či k večeři. Podmínky jsou nyní v lese příznivé, vše není zasypáno sněhem, a tak budete-li bedlivě pátrat, les vás překvapí svou bohatostí.
Kde zimní houby hledat
Zimních druhů hub roste jen několik, ale zato jste při sběru ve větším bezpečí. Jedovaté houby jsou totiž v zimním období velmi vzácné; spíš nerostou v tuto dobu vůbec. A tak se pojďte seznámit s houbami, které rostou v lednu i v únoru. Web KobietaInteria uvádí, že více zimních hub roste na kmenech stromů a jejich kůře nežli v půdě. Mívají specifickou strukturu a originální vzhled. Když budete vědět, co máte hledat, určitě na ně narazíte. A to spíše v listnatých lesích a také v ovocných sadech.
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
Tuto houbu mají velmi rádi vegetariáni a vegani, neboť může v jejich stravě dokonale nahradit maso. Navíc patří hlíva k produktům přírody, které mají významný příznivý vliv na naši imunitu. A proto hledejte, někde v lese teď hlíva ústřičná určitě roste. Je to výtečná jedlá houba.
- Vzhled: druhový název této houby vznikl proto, že její plodnice připomíná svým vzhledem ústřici; barva může být hnědavá, popelavá, ocelově namodralá i nafialovělá – zbarvení závisí na podmínkách růstu. Klobouky jsou v mládí podvinuté, později se rozvírají a jsou spíše vějířovitého tvaru. Na spodní straně má houba poměrně velké lupeny, které se sbíhají do velmi krátkého třeně, jak uvádí web TheSpruce.
- Kde a kdy roste: patří mezi dřevokazné houby a nejvíce roste na pařezech, na odumřelém dřevě listnatých stromů (břízy, vrby, habry, buky aj.), ale můžete ji najít i na stromech živých. Vyrůstá v jednotlivých trsech umístěných nad sebou. První úroda se začíná objevovat v počátku podzimu, pak roste hlíva po celou zimu. A je-li zima mírná, vydrží houba narůstat až do jara.
- Kuchyňská úprava a chuť: po tepelném zpracování má hlíva ústřičná masitou a pružnou strukturu; vůně je výrazně houbová a chuť nepatrně nasládlá, labužníci ji přirovnávají k chuti umami.
Chutné houby lze snadno pěstovat i podomácku. Zadaří se i žampionům a hlívě ústřičné
Chtěli byste si hlívu ústřičnou vypěstovat v domácích podmínkách? Jak při tom postupovat, se dočtete na webu BydlímeÚtulně.
Jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae; syn. Hirneola auricula-judae)
- Vzhled: na první pohled vám svými záhyby připomene lidské ucho; může mít ale i tvar lasturovitý či více zavinutý; plodnice mohou působit kožovitým či chrupavčitým dojmem, někdy jsou až průsvitné; za vlhka jsou mírně lepkavé; barva je v různých odstínech hnědé až kaštanové.
- Kde roste: téměř výhradně roste na kmenech a pařezech černého bezu a akátu, v menší míře i na jiných stromech, a to spíš ve vlhčích lesích; zvláštností je, že plodnice je možné sbírat jak čerstvé, tak i suché; jen ty, které jsou pokryté řasami, se ke konzumaci nehodí; roste během celého roku, zimní podmínky houbě velice svědčí.
- Kuchyňská úprava a chuť: jidášovo ucho je velice oblíbené v asijské kuchyni; chuť i vůně je poměrně nevýrazná; používá se do polévek, rizota, různých houbových směsí, do salátů i pod maso. Před přípravou je můžete na chvíli ponořit do vroucí vody. Plodnice lze i sušit.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
- Vzhled: barva klobouku je medově žlutá, oranžově žlutá až žlutohnědá, uprostřed bývá tmavší; někdy se penízovka sametonohá objeví i ve varietě mléčná, která má klobouk i třeň bělavý; na spodku klobouku jsou lupeny.
- Kde roste: zpravidla v trsech na tlejících kmenech, ale i na živých listnatých stromech, a to od listopadu do března; je odolná a snese i teploty do -10 °C; nejvíce roste v období vánočních svátků a nalézt ji můžete i pod sněhem.
- Kuchyňská úprava a chuť: vůně i chuť penízovky jsou typicky houbové a velmi příjemné; houba nejvíce vynikne v polévce.