Slepičince na zahradě opravdu oceníte. Můžete je využít k přihnojování jak teplomilných plodin, tak i všech ostatních rostlin, od nichž čekáte úrodu.
Chováte slepice? Pak z nich můžete mít užitek hned ve čtyřech případech. Samozřejmě máte každý den čerstvá vajíčka. Slepička, která přestane nést, anebo je pěkně masitá, se velmi dobře hodí na výživný vývar, jenž dokáže postavit na nohy i maroda. Za třetí využijete slepičince k hnojení zahrady a za čtvrté je možné, abyste i usušenými a drcenými skořápkami přihnojili své záhony.
Využití slepičího trusu na zahradě
Slepičince jsou poměrně cenné hnojivo, protože obsahují spoustu živin. Nejdůležitější jsou dusík, draslík a fosfor, vápník a řada stopových prvků. Hodně ovšem záleží na tom, čím svou drůbež krmíte. Jestliže je strava slepic bohatá na bílkoviny a čerstvou trávu, pak bude jejich trus obsahovat hodně dusíku. Pokud byste si chtěli tedy hnojivo ze slepičího trusu připravit, musíte je nejprve nechat zkvasit a vytvořit z něj zálivku. Čerstvým hnojem byste podle webu RHS rostliny spálili, protože živných látek je v nich příliš mnoho. Fermentací vznikne jakási kejda, a ta již bude pro rostliny bezpečná.
Postup: do kbelíku nasypte asi dva kilogramy čerstvého slepičího trusu. Zalijte deseti litry vody a nechte stát několik dní. Průběžně míchejte, až jednoho dne přestane kejda pěnit. Tehdy bude připravena. Zálivka se vytvoří tak, že jeden díl hnojiva zředíte deseti litry vody. Pokud jsou rostliny, které budete přihnojovat, ještě mladé, můžete ředit raději 1 : 15 až 1 : 20, radí na webu Deccoria.
Účinné domácí hnojivo lze připravit z jakéhokoliv druhu droždí. Poslouží i čerstvé a sušené
A když slepice nemáte?
Stejně můžete své rostliny přihnojit přípravkem ze slepičího trusu. A to v granulích. Buď je můžete nechat stejně fermentovat, jako byste to udělali s čerstvým hnojem, nebo granule kolem rostlin rozhodíte a zakropíte. Vodu použijte několik dní po sobě, aby se granule dobře rozpustily a hnojivo prosáklo ke kořenovému systému.
Kde slepičí hnojivo využít
Můžete s ním zalévat všechny teplomilné rostliny. To znamená rajčata, okurky, papriky, lilky, cukety, dýně. Po výsadbě musíte ovšem 3 až 4 týdny počkat, aby rostliny prokořenily do okolní půdy. Kořenový systém bude mohutnější a bude schopen dodané hnojivo bez problému přijmout.
Slepičím hnojem můžete přikrmit na zahradě kde co – ovocné i okrasné keře a stromy, drobné ovoce atd. Nehnojte s ním však kyselomilné druhy, což jsou na našich zahradách především borůvky a brusinky. V hnojivu bude hodně vápníku a půda by ztratila kyselost (zvýšilo by se jí pH). Pokud máte slepičinců nadbytek, můžete je dávat průběžně do kompostu a ten nechte dobře vyzrát. Na BydlímeÚtulně jsme také popsali, jak zjistíte, zda nemáte v půdě žravé ponravy chrousta obecného či letního.
Napište komentář