
Pěstování malin není nijak zvlášť náročné, nicméně potřebují správný střih, závlahu a přihnojování. Pak se můžete dočkat bohaté úrody sladkých a šťavnatých plodů.
Maliník je rostlina, která by neměla chybět v žádné zahradě. Jednak může částečně působit i jako oddělující prvek, třeba mezi zeleninovou a okrasnou částí zahrady. Anebo z maliníků může vyrůst opadavý živý plot. Avšak jeho hlavním úkolem je rozdávat lahodné sladké plody.
Pěstování maliníku
Maliník obecný (Rubus idaeus) je kolem dvou metrů vysoký, opadavý ovocný keř, který patří do čeledi růžovitých. Tato dřevina kvete od jara do léta a následně poskytuje sladké maliny. Maliníků jsou dva druhy; u jednou plodících odrůd bývají maliny větší a objevují se v létě. Stále plodící druhy mívají plody počátkem léta a počátkem podzimu. Maliník je možné pěstovat v různých typech půdy, ale nejlépe mu vyhovuje hluboká, mírně vlhká, propustná a humózní půda zbavená plevele.
Pokud jsou už keře starší, snesou i sušší půdu, která může mít i mírně kyselé pH. Některé druhy maliníku potřebují opěrný systém, jiné rostou vzpřímeně samy. Maliník nemusíte nutně pěstovat jen na pozemku. Některým méně vzrůstným druhům postačí i dostatečně velké květináče. Musí být však hlubší, aby umožnily rozvoj kořenového systému. Při pěstování malin v nádobách použijte běžný zahradnický substrát, který můžete obohatit trochou kompostu, anebo průběžně přidat do zálivky tekuté hnojivo pro drobné bobulovité ovoce.
Bohatá a zdravá úroda cibule díky přírodnímu hnojení: Klíčem je dřevěný popel
Přihnojování maliníků
Od jara do července byste měli tyto keře přihnojovat. Už dříve jsme se na webu BydlímeÚtulně zmínili, jak vynikajícím hnojivem pro maliny může být droždí nebo fermentované slepičince. Dnes k tomu přidáme další přírodní přípravek. Je tu něco, co maliníky milují, a pro nás je to jen pouhý odpad, který bychom nijak nevyužili a vyhodili ho. Jedná se o hnojivo z bramborových slupek. Je zdarma, a navíc jde o ekologické a efektivní řešení. Do půdy se tak dostanou cenné složky, které kořeny maliníku využijí. Jde hlavně o draslík, hořčík, vápník a fosfor.
Minerály posílí kořenový systém, podpoří kvetení i tvorbu plodů. A protože je ve slupkách z brambor i škrob, podpoří se i rozvoj prospěšných mikroorganismů v půdě. Někdo doporučuje zakopat syrové slupky rovnou kolem keřů asi 10 cm hluboko. Chce to však zvýšenou opatrnost, neboť maliníky koření mělce, tak abyste kořenový systém nepoškodili.
Jak vyrobit ze slupek hnojivo k zálivce
Připravte si zhruba 100 gramů pokrájených čerstvých bramborových slupek a zalijte je litrem horké vody. Přikryjte a nechte asi tři dny louhovat na teplém místě. Až výluh scedíte, můžete ho použít k zálivce. Takto můžete maliníky přihnojit každé tři týdny. Tento druh hnojiva se hodí také na rybíz a kořenovou zeleninu. Nezapomeňte, že maliny jsou nejen chutné, ale také bohaté na vitamíny a antioxidanty, což náš organismus moc potřebuje. A proto si pár keřů maliníku vysaďte i vy, rozhodně neprohloupíte.
Zdroje: KobietaInteria, Instructables
Napište komentář