Agresivita u psů se může projevit jak u plemen, která to mají v genech, tak i – za určitých okolností – u všech ras ostatních.
Každý pes, který nebyl dobře socializován, to znamená, že nemá téměř žádný kontakt s lidmi, aby měl šanci je poznat a přibrat je do své smečky, může být za určitých okolností nebezpečný. Obzvláště tehdy, je-li chován na krátkém řetězu u boudy a dostane se z něj jen zřídka. Anebo chová-li se agresivně také jeho pán. U takových psů nelze vyloučit, že by mohli někoho napadnout, naskytne-li se jim příležitost. A na rase v takovém případě příliš nezáleží.
Pes ve stresu
Agresivita u psů může být vyvolána různými faktory a situacemi, zmiňuje web AlphaPaws. Někdy je to reakce na strach, jindy obrana teritoria. Agresivitu může způsobit frustrace, ale i zdravotní obtíže. Jakýkoliv pes může být agresivní, jestliže se cítí ohrožen. Také v situaci, kdy musí svůj prostor náhle sdílet s jiným psem, se může projevit vnitrodruhová agrese. Pes může být agresivní i v situaci, kdy ho něco rozruší nebo vystraší. Může jít o nenadálý pohyb nebo zvuk, na které není zvíře zvyklé.
Pes ve stresu se chová nepředvídatelně. A nejen vůči cizím lidem, ale i k osobám, které dobře zná. Ve velkém psychickém vypětí nebo při pocitu vlastního ohrožení mohou zaútočit na člověka i rasy, do nichž byste to nikdy neřekli. Někdy může jít i o agresivitu naučenou či vypěstovanou. Pes je chytré zvíře, a když zjistí, že agresivitou se může vyhnout nebo ukončit situaci, která mu nevyhovuje, agresivitu použije.
Nemyslete si, že vás pes olizuje, protože vás miluje: Většina lidí netuší o pravém významu tohoto projevu
Varovné signály před útokem
Většinou pes nezaútočí hned – obzvláště tehdy, jde-li o mírnější rasu – ale vydává varovné signály. K nim patří vrčení, štěkot, bojovný postoj s ušima vzhůru nebo zježená srst. A také pes cení zuby, jak píše web ASPCA. Majitelé by měli být vždy k chování svého psa pozorní. Pokud si jeho chováním nejsou jistí, měli by vyhledat pomoc odborníků.
Agresivita u psů může být tedy ovlivněna mnoha faktory, včetně genetiky, výchovy, tréninku a individuálních zkušeností. Určitá plemena mají samozřejmě větší predispozici k agresivnímu chování, ale je důležité si uvědomit, že každý pes je jedinečný a s vhodným vedením a socializací může být milým a poslušným společníkem. Kupříkladu americký pitbulteriér je často vnímán jako agresivní, ale mnoho majitelů těchto psů hlásí, že jejich pitbulové jsou velmi přátelští a loajální.
Výchova a socializace
Podobně i rotvajleři a dobrmani mohou být vnímáni jako nebezpeční, ale s pevnou a konzistentní výchovou se mohou stát skvělými rodinnými mazlíčky. Je důležité si uvědomit, že agresivní chování je často výsledkem špatného zacházení, zanedbání nebo nesprávného tréninku, a ne nutně plemenem psa, uvádí se na webu TheSprucePets.
Nejdůležitější tedy je, aby majitelé psů investovali čas do výchovy a tréninku svých psů, bez ohledu na plemeno. Dále je zapotřebí, aby podporovali pozitivní chování zvířete a zabránili potenciální agresivitě. Vždy je důležité přistupovat k psům s respektem a pochopením jejich potřeb a signálů, což pak může výrazně snížit riziko agresivního chování. Na BydlímeÚtulně jsme psali i tom, proč psi olizují obličej.
Napište komentář