Potraviny, které za žádných okolností nepatří do lednice. Jejich skladováním v chladu člověk zbytečně riskuje

Fotografie: Depositphotos

Existují lidé přímo posedlí snahou o čerstvost všech potravin. To je vede k závěru, že vše z regálu v obchodě musí co nejdřív do poličky v lednici. Někdy to tak ale vůbec nefunguje.

Lednice se od svého masového rozšíření staly naprostým základem kuchyňského vybavení. Ačkoli to může znít podivně, jedním ze spoluvynálezců tohoto zařízení byl i Albert Einstein. Spolu se svým bývalým studentem vytvořil v roce 1930 patent, který zabránil úniku toxinů z dřívějších verzí. Jde o velmi houževnatý stroj, jenž vydrží i 13 let. Při správném používání a údržbě dokonce i déle. Během toho pravděpodobně koupíte i několik televizí.

Rajčata, brambory, cibule

Jakmile se rajčata dostanou do lednice, ztratí prakticky veškerou svou chuť. Studený vzduch totiž zastavuje jejich proces zrání, který je ovšem zdrojem chuti. Dejte je proto do košíku nebo misky na normální povětří. Dostanou-li se do lednice brambory, prakticky ihned zesládnou. Nechte je někde na chladném místě a dejte je do papírového sáčku. Cibule v lednici poměrně svižně šedne, měkne a také plesniví. Lze zde skladovat pouze zelenou cibuli.

Česnek, avokádo a pár dalších

Má-li avokádo ještě dozrát, ať se lednici vyhne. Zralé do ní můžete uložit celkem bez obav. Česnek – neboli židovská vanilka – chce suché a chladné místo, v opačném případě raší a plesniví. Nakrájený chleba lze uložit do lednice, jinak totiž rychle vysychá. Lze ho ovšem stejně tak dát do mrazáku, kde vám vydrží mnohem déle. Olivový olej vyžaduje tmavé a chladné místo, ideálně tedy do zásuvky vedle sporáku. V lednici kondenzuje a je jako máslo.

Fotografie: Pxhere

Káva vložená do lednice se chová podobně jako rajčata, tedy přijde o svou chuť. Stejně tak nedává smysl do ní ukládat jakýkoli med. Jediné, čeho dosáhnete, je jeho krystalizace.

Další zkazky ze světa lednic

V domácnostech se tyto kuchyňské spotřebiče staly běžnými kolem roku 1920. Průmyslové ovšem začaly být v provozu už během 19. století, domácí se staly normou až později. Aktuálně nám tak vlastně slaví století. Tehdejší modely byly mimochodem velmi odolné. V roce 1939 na lednici jedna firma postavila slona o váze 4 tun. Pak otevřeli a zavřeli dveře, aby ukázali, jak je zařízení vzduchotěsné. Reakce slona není známá.

První generace lednic byly natolik velké, že nemohly být přímo v domech. Vážily navíc asi 5 tun. Díky jejich evoluci teď ovšem máme i miniledničky. Není vůbec přeháněním konstatovat, že právě lednice radikálně změnily naši kulturu a obecně celou společnost. Hlavně kvalitu života prakticky každého člověka. Dovolují mnoho obchodních operací a chlazené zboží putuje odněkud někam prakticky neustále. Za čedar z Anglie můžete poděkovat jen lednici.

Náročnost a zajímavosti

V průměrné domácnosti spotřebuje lednice 10 % veškeré energie. Jde hlavně o to, že je neustále v chodu. Čím více věcí v ní je, tím je proces chlazení efektivnější. Na den 30. října připadá Noc děsivých ledniček. Jde o tradiční uklízení lednice od nejrůznějších zbytků a nánosů, které v ní zůstaly. První komerční lednici představila v roce 1911 firma General Motors. Prvním modelem byl Kelvinator, jenž pak obsadil 80 % celého trhu.

Zdroj: Delish

Absolvent České zemědělské univerzity, který je již od malička velkým kutilem. V podstatě vše, co je možné najít v j... [Více o autorovi]