Vhodná kyselost půdy je důležitá pro zdraví rostlin. Lze ji otestovat díky triku s octem

Kyselost půdy zjistíte měřením. Hodnoty pH byste měli znát dříve, než se rozhodnete vysadit kyselomilné rostliny.

Každý zahrádkář ví, že rostliny mají různé pěstební nároky. A to nejen na závlahu, hnojivo, půdu, teplo a světlo atd. Řada rostlin má totiž odlišné půdní nároky z hlediska pH. Jednoduše řečeno potřebují různou chemickou reakci půdy. Některým se lépe daří v půdě zásadité, jiným v kyselé, anebo v neutrální. Proto je zapotřebí, abyste u svých rostlin – ať jsou to květiny, zelenina, nebo dřeviny – vždy znali jejich nároky na půdní podmínky.

Půdní chemická reakce

Nedopřejete-li rostlinám optimální půdní reakci, nedočkáte se pěkného růstu, kvetení ani úrody, píše se na webu Deccoria. Někdy rostliny i zajdou. Hodnoty pH jsou u půdy nejsledovanějšími faktory. Samotná půdní reakce závisí na obsahu volného vodíku v půdě, a proto se v chemických rozborech označuje vodíkovým číslem a značkou pH. Tato zkratka vznikla z latinského potentia hydrogenii, což znamená síla vodíku.

Kyselomilné rostliny nepěstujte v alkalické půdě a naopak. Půdní hodnoty jsou stanoveny od 0 do 14, přičemž pH 6,6 až 7,2 je neutrální. V přírodě se obvykle limitní hodnoty samy o sobě nevyskytují. Běžně se pH pohybuje od 4,5 do 9. A většině rostlin vyhovuje půda neutrální až mírně kyselá.

• Je-li pH nižší než 7, jedná se o půdu kyselou:
  • hodnota do 4,4 označuje půdu extrémně kyselou;
  • pH 4,5–5,5 má půda kyselá;
  • a od 5,6 do 6,5 se jedná o půdu mírně kyselou.
• Od hodnoty 7,3 už jde o půdu zásaditou.

K bohaté úrodě rajčat pomůže efektivní hnojivo, jehož hlavní složkou je droždí

Rostliny, které milují kyselou půdu

Z okrasných rostlin jsou kyselomilné azalky a rododendrony, vřesovištní a rašeliništní rostliny, některé druhy hortenzií, lupinus, řebčík kostkovaný, pieris japonský, kapradiny, magnolie, jehličnany. Z užitkových jsou to zejména borůvky a brusinky. Mírně kyselou půdu preferují i jahody, maliník, rybíz a angrešt, rajčata a brambory. Pokud tyto rostliny pěstujete a máte pocit, že se jim příliš nedaří, udělejte test na půdní pH. Naměříte-li vysoké pH, bude zapotřebí půdu přikyselit.

Laický test:

• Tam, kde se ve velkém množství vyskytuje plevel jako máta polní, šťovík, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob a jitrocel kopinatý, se jedná spíš o půdu kyselou.
• Do nádobky dejte trochu zahradní půdy a pak do ní přidejte ocet; začne-li pěnit a syčet (došlo k reakci mezi kyselinou a zásadou), jedná se o půdu alkalickou.

Test můžete také provést pomocí lakmusového papírku, který koupíte v lékárně. Anebo speciálním měřákem, například digitálním kapesním měřičem pH. O správné přípravě půdy během jara jsme na BydlímeÚtulně již psali. Je klíčem k bohaté úrodě.

Jak docílit vyšší kyselosti půdy, tedy nižšího pH

Máte hned několik možností, jak snížit pH půdy:

• přidáním rašeliny nebo drcené kůry či pilin z jehličnanů;
• speciálním substrátem pro kyselomilné rostliny;
• hnojivem pro kyselomilné rostliny – síran železitý nebo síran hlinitý, uvádí web SmartGardenHome (při používání průmyslového okyselovače půdy dodržujte pokyny výrobce);
• sírou – žlutým práškem nebo granulemi, které lehce zapracujete do horní vrstvy půdy;
• v krajním případě můžete využít i ocet s vodou, a to v poměru 1 : 8; aplikujte minimálně 3 týdny před výsadbou či výsevem, jinak byste mohli rostliny spálit;
• kávová sedlina a čaj – půdu okyselí jen nepatrně, avšak kyselomilným rostlinám dodáte fosfor, draslík, měď a magnezium.