Vytápění vlhkým dřevem trápí kotel i komín. Aktuální vlhkost otestuje i pouhý igelitový sáček

Fotografie: Anna.Massini / Creative Commons / Attribution 4.0

Topení vlhkým dřevem s sebou nese neblahé následky. Pokud tedy dřevo k vytápění používáte, dbejte na to, abyste je do kotle nebo do krbu vkládali zcela suché.

Topení dřevem je považováno za šetrné k životnímu prostředí, přestože drobnou uhlíkovou stopu zanechává. Podle organizace Carbon Trust vzniká při spalování dřeva neutrální uhlíková stopa, a proto je vytápění dřevem považováno za ekologické. A značná část domácností na tento způsob zajištění tepla už přešla. Důležité jsou však dva faktory – kvalitní moderní kotel a suché dřevo.

Jak je to s vlhkostí dřeva

Aby bylo topení dřevem skutečně ekologické a zároveň ekonomické, musí být dřevo dostatečně proschlé. Podle webu EshopDřevosklady vyvolává vlhké dřevo řadu negativních efektů, neprospívá kotli, komínu, životnímu prostředí ani vaší peněžence. Čerstvě vytěžené dřevo má vysoký podíl vlhkosti, a to průměrně mezi 50–60 %. Každý druh stromu má totiž vlhkost jinou. Ostatně na BydlímeÚtulně jsme také podrobněji rozepsali, jaké druhy dřeva jsou pro vytápění nejvhodnější.

Nicméně těžební vlhkost je tak vysoká, že užití pro vytápění je nemyslitelné. A proto se musí palivové dřevo před použitím dostatečně vysušit. Tento proces má probíhat přirozeně, na vzduchu, s dostatečným provětráváním. Dřevo je hygroskopická surovina, to znamená, že mění svou vlhkost v souvislosti s teplotou, vlhkostí a tlakem vzduchu. Proto je nutné uskladnit ho ve stabilním prostředí. Bude tak vysychat pozvolna, bez kroucení a praskání – zachová si svou kvalitu. Vysoušení dřeva k topení trvá přibližně dva roky, ale i déle.

Jaká je optimální vlhkost palivového dřeva

Vlhkost palivového dřeva by se měla pohybovat mezi 15 až 20 %. V takovém případě se jeho výhřevnost přibližuje k optimu. Tvrdé dřevo má výhřevnost o něco vyšší než dřevo měkké. ČeskéStavby uvádí, že výhřevnost správně proschlého dřeva lze srovnat s hnědým uhlím, přičemž se jedná o mnohem ekologičtější surovinu.

Správně vyschlá polena

Následky topení vlhkým dřevem

  • Výhřevnost je díky odpařování vody snížena až na polovinu.
  • Při spalování mokrých polen vzniká mnohem silnější kouř a ten kondenzuje na chladnějších stranách kouřovodu nebo komínu. Ty se pak postupně zanášejí, neboť dochází k hromadění dehtu. Vlhké dřevo tedy jednak škodí topné jednotce, jednak může kvůli usazeninám dojít k požáru komína, anebo přinejmenším k jeho ucpání.
  • Hustý dým svými škodlivinami a kyselými zplodinami negativně ovlivňuje ovzduší.
  • Zbytek popela je až dvojnásobně vyšší než u dřeva vyschlého.
  • U krbu způsobuje hoření vlhkého dřeva zčernání skleněných dvířek.
  • Kdo nemá možnost topit dostatečně proschlým dřevem, může zvolit k vytápění dřevěné brikety, které jsou vyrobeny z již vyschlého odpadního dřeva, jak uvádí web NaZeleno.

Účty za vytápění klesnou na rozdíl od teploty v bytě. Klíčem je i kontrola oken a odkrytí radiátoru

Jak rozpoznáte vlhké dřevo od vyschlého

Vlhkost lze změřit digitálním vlhkoměrem. V případě, že ho nevlastníte, zkuste jednoduchý test pomocí igelitového sáčku. Vložte do něj poleno, pečlivě zagumičkujte a ponechte tak 24 hodin. Jestliže se sáček uvnitř orosí, je dřevo příliš vlhké. Už jste slyšeli, že suché dřevo zvoní? Zkuste dvěma poleny poklepat o sebe: ozve-li se zvonivý zvuk, je dřevo suché. Další zkoušku provedete rukou na řezu – dřevo s vyšší vlhkostí než 30 % vás bude chladit.

Absolvent České zemědělské univerzity, který je již od malička velkým kutilem. V podstatě vše, co je možné najít v j... [Více o autorovi]