Pro některé rostliny je popel úžasné hnojivo, které podpoří jejich růst i kvetení. V některých případech ale může rostlinu zahubit, proto je nutné dávat pozor a neaplikovat ho, jak se vám zamane.
Ne všechny zahradní rostliny mají rády hnojení. I tak je potřeba se o ně starat, ale možná nebudou vyžadovat tolik péče, jako ostatní květiny. Mezi rostliny, které nemají rády popel, patří například azalky, vodní meloun nebo borůvky. Ty totiž rostou v kyselých půdách.
Popel nesmíte smíchat s dolomitovou moukou
Obě složky mají silný solicí účinek, který by rostliny zahubil. Současně nepraktikujte dávkování popela s hnojem a minerálními dusíkatými hnojivy, jako je močovina. Účinnost takových hnojiv bude minimální, protože popel zabrání rostlinám asimilovat další složky.
Jestliže chcete použít popel a víte, že to rostlině neublíží, je nutné ho smíchat před podáváním s dusičnanem vápenatým. Všechny složky budou lépe absorbovány pěstovanými rostlinami. Můžete použít směsi, které obsahují popel společně se síranem draselným, dusičnanem sodným nebo draselný či vápenným hnojivem.
Každé hnojivo má svůj čas
Na začátku jarní sezony bude důležité rostlinám dodat dusíkaté hnojivo pro rychlý růst zeleně. V době kvetení a tvorby plodů v létě zase hrají důležitou roli fosfátová hnojiva. Během podzimu rostlinám dodejte potašové hnojivo, včetně dřevěného popela. Pokud je to možné, sledujte, jak moc kyselou půdu rostliny mají – testy koupíte v zahradnických obchodech. Pokud je pH větší než 7, je lepší popel nepoužívat.
Dejte si také pozor, jaké množství popela do hnojiva přidáváte. Stačit by měla malá sklenička na jeden metr čtvrteční. Rostliny si ale samy „řeknou“, jestli jim množství vyhovuje nebo potřebují ubrat. Při pečlivém nastudování jednotlivých druhů rostlin můžete mít jasno ještě předtím, než si je koupíte.
