Babička hrdinky tohoto příběhu jí odkázala dům. Ačkoli v sobě měl velké sentimentální pouto, také toho opravdu hodně zažil. Působil jako po zásahu vzbouřeným živlem.
Po mnoho let byl domovem její babičky, jednoznačně však vyžadoval nějakou renovaci. Dům zdědila před 3 roky, docela dlouho jí však trvalo stanovit konkrétní způsob opravy. Tedy tak, aby výsledek opravdu odpovídal potřebám. Bylo také nutné porozumět některým bodům, aby se vyhnula plýtvání penězi a zbytečným investicím obecně. Všechna práce by byla zbytečná, kdyby krásné stavení za pár let potřebovalo nějaké další zásahy. Jak to dopadlo?
Trnitá cesta ke krásnému bydlení
Samozřejmě si projekt vyžádal obrovské množství práce i financí tak jako tak. Dosažené výsledky však zřetelně stojí za každou investovanou částku. Majitelka si byla vědoma, že v domě se skrývá opravdu krásné bydlení. Její vize se díky vlastní neúnavnosti proto časem stala skutečností. Změny se pochopitelně netýkaly jen zevnější, ale především vnitřních dispozice. Některé stěny potřebovaly kompletní renovaci, protože se prakticky celé zhroutily.
Stál za tím jak plynoucí čas, tak hlavně vlhkost, která narušila strukturu. Postupně se však z toho, co vypadalo jako dům z hororu, stal krásný a příjemný moderní domov. Ještě doplněný okouzlujícím nádechem retro atmosféry. Dívka se postarala o to, že je každá místnost zorganizována a rozložena tím nejlepším možným způsobem. Prostory ovšem skvěle využila, takže je každý pokoj pohodlný, funkční a přímo zve k rodinnému setkání.
Z Prahy za novým domovem
Oprava staršího domku, například po prarodičích, se obvykle vyplatí více než novostavba. A i zřetelně složitější cesta může nakonec přinést mnohem zajímavější výsledek. Například tehdy, když zdědila dům po babičce mladá rodina z Prahy. I přes následnou nutnost dojíždění do Prahy za prací se rozhodli dům přestavět a přestěhovat se do něj. Bez kompletních úprav by totiž vyhovoval nanejvýš jako chata k sezónnímu ubytování, nikoli trvalému pobytu.
Dispozice se postupně měnily, z původní zděné části nakonec zůstalo jen obvodové a nosné zdivo, základy a klenutý strop. Původní dřevěný strop nahradil ten z keramických tvarovek, podkroví čekala půdní vestavba. Celý dům bylo také třeba kompletně zateplit, podříznutím nosných stěn byla provedena celková hydroizolace. Zrodil se tak prostor pro vstupní halu, díky proskleným dveřím vytváří pohledovou osu na celé přízemí.
Náročnější, ale přínosnější
Dům má na první pohled podivné tvarování, které evokuje sochy. „Lidí se mi plastické fasády složené z více vrstev. V různém osvětlení během dne na sebe vrhají různé stíny, materiálově a barevně přitom spíše kontrastují,“ popisuje architekt. „Celá rekonstrukce byla náročnější než stavba nového domu. Získali jsme však něco mnohem cennějšího. Máme totiž domov, nejen dům. Máme něco, co má vlastní kouzlo a specifickou osobnost,“ říká hostitelka.
Zdroj: PositiveVibration
