Při konzumaci naklíčených brambor může jít doslova o život. V některých případech představují značné riziko

Fotografie: Shijan Kaakkara / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0

Klíčení brambor je naprosto přirozený proces, mnohdy k němu však dochází zcela neplánovaně. Pak se logicky nabízí otázka, zda takovou plodinu zlikvidovat.

Podle některých názorů bychom totiž takto naklíčené kusy už neměli jíst a místo toho bychom je měli rovnou vyhodit. Další skupina lidí jen pokrčí rameny, klíček jednoduše odlomí a s bramborou dál normálně pracuje. Jak je to doopravdy a který z těchto postupů je tedy správný? Více prozradila lékařka Natalie Olsen.

Vydrží dlouho, ale nikoli věčně

Nicméně se stále jedná o organickou hmotu, a tudíž má nějaké „datum spotřeby“. I když jsou tedy brambory v dobrých podmínkách, po nějakém čase začnou hnít, případně klíčit. A tehdy přichází otázka, zda i ty naklíčené konzumovat. Brambory přirozeně obsahují glykoalkaloidy solanin a chaconin. V malém množství jsou obě tyto sloučeniny pro organismus nejen bezpečné, ale dokonce velmi blahodárné.

Fotografie: Pixabay

Problém – jako u všeho – ovšem nastává při velkých dávkách, kdy se pro člověka stávají toxickými. Během klíčení se v bramborách jejich podíl zvyšuje. Tím vzniká riziko, že právě jejich pozřením do sebe dostaneme větší než bezpečnou dávku obou sloučenin. Případné nežádoucí účinky se projevují s cca denním odstupem od konzumace. Mezi projevy patří nízký krevní tlak, horečka, bolesti hlavy, zrychlený puls a také stavy zmatenosti.

Příliš glykoalkaloidů vás může i zabít

Ve velmi extrémních případech konzumace obou glykoalkaloidů může dojít i k úmrtí člověka. Podle některých výzkumů to vypadá, že konzumace naklíčených brambor v těhotenství zvyšuje riziko vrozených vad na plodu. Ale plyne z toho opravdu to, že naklíčené brambory bychom měli vyhodit nebo zasadit? Ani jedno z toho nutně nehrozí. Možnosti použití hodně vychází z toho, v jaké fázi klíčení se konkrétní plod zrovna nachází.

Dalšími faktory jsou také barva brambory a případné tmavé skvrny na jejím povrchu. Největší množství obou zmíněných glykoalkaloidů se koncentruje právě v oblasti výhonku. Když se povrch zbarví do zelena, je to také varovné znamení. Taková skvrna je znakem toho, že obsah solaninu a chaconinu je vysoký, a tedy i potenciálně nebezpečný. Bramborám se zelenými fleky byste se tudíž měli opravdu vyhnout. Jak upravit ty lepší?

Ošetření brambory a prevence klíčení

Co se týče klíčků, pečlivě je vyřízněte i s okolím asi to délky 1 cm. To zbaví bramboru většiny glykoalkaloidů a zachrání ji pro konzumaci. Nejedná se ovšem o 100% bezpečnou metodu. Kdykoli jste v takovém případě na pochybách, je lepší se plodů rovnou zbavit. Neriskujete zdravotní problémy a opatřete si raději brambory nové. V opačném případě je nezbytná důkladná tepelná příprava. Setkáte-li se s podivnou chutí, raději volte jinou přílohu.

Brambory raší v příznivých podmínkách, tedy teple, světle a vlhku. Prevencí klíčení je tak skladování na suchém, tmavém a chladném místě. Teplotu udržujte pod 20 stupňů Celsia, ideálně pod 15. Na druhé straně není vhodným místem lednice, protože chlad ovlivňuje celkovou chuť a texturu této zeleniny. Zmrazení z nich pak udělá doslova jen hmotu bez chuti. Také je nedávejte do sáčků, vždycky potřebují mít přístup vzduchu.

Zdroj: Healthline