Jestli ke skladování dřeva přistoupíte správně, docílíte vysoké výhřevnosti. Budete-li ho skladovat ledabyle, může vám shnít, zplesnivět, ztrouchnivět nebo vám ho prožere hmyz.
Skladování dřeva může významně ovlivnit výkon vašeho kotle v topné sezoně. Měli byste k němu tedy přistupovat zodpovědně a předem si promyslet, jak budete postupovat a kam dřevo umístíte, uvádí web ČeskéStavby. Lépe je na tom samozřejmě ten, kdo má postavený dřevník. Skladování dřeva venku není nejvhodnější, ovšem i to je možné – a také obvyklé – jen musíte vědět, jak dřevo zajistit proti povětrnostním vlivům a nepřízni počasí.
Jak palivové dříví uskladnit
Záleží na tom, zda skladujete dřevo „v metrech“, anebo již pořezané a naštípané. S tím bude souviset i velikost prostoru, který budete potřebovat. Zpravidla se metrové dřevo ukládá venku a přikrývá se jednoduchou konstrukcí s plachtou, a to seshora. Nepřikrývejte po stranách, skladované dřevo musí větrat. Naštípané dříví se obvykle odkládá do dřevníku. A je to pochopitelné – metrové dřevo je chráněné kůrou, takže snese nepříznivé vlivy a rozmary počasí, kdežto u naštípaného dříví je dřevní pletivo obnažené a polínka rychleji podléhají zkáze.
Jak dlouho má palivové dříví prosychat
Délka prosychání záleží na tom, o jaký druh dřeva se jedná. Měli byste si pořídit menší množství měkkého dřeva, to je výborné na roztápění. A na přikládání se lépe hodí dřevo tvrdé. Minimální doba prosychání je dva roky, píše se na webu RVF; máte-li však možnost, nechte palivové dříví schnout mnohem déle. Topení vlhkým dřevem je jednak neekonomické, jednak se ničí kotel a do ovzduší uniká mnohem více zplodin – o tom jsme už na BydlímeÚtulně psali.
Jak má dřevník vypadat a jeho velikost
Dřevník by měl být větších rozměrů, neboť byste si ho měli rozdělit nejméně na dvě sekce. V jedné budou uložena již vyschlá polena určená k topení v aktuální sezoně. A do druhé připravíte dříví na příští rok. Někdo dřevník dělí i na více zón a nechává tak dřevo prosychat déle. A jak má vypadat, to záleží na každém z vás a na možnosti pozemku, stodoly, apod. Nejdůležitější nejspíš je, aby měl dřevník střechu, anebo alespoň stříšku. To proto, aby na pořezané a poštípané dřevo nepršelo a nepadal na ně sníh.
A měli byste zajistit cirkulaci vzduchu, nejlépe ze všech stran kolem hromady. A to ať dřevo skládáte do úhledných tvarů, anebo je prostě jen do dřevníku volně naházíte. Také nezapomeňte v dřevníku vytvořit nějaký podlahový podklad – hodně se používají staré dřevěné palety, ale jsou i jiné možnosti; například hranoly, překlady, cihly aj.
Popel ze dřeva do popelnice nepatří. Je skvělým hnojivem, které ocení rostliny
Stavíte-li dřevník venku na pozemku, nejprve odstraňte trávu – ta by vám trvale udržovala pod dřevem vlhkost. Ideálním způsobem by bylo vysypat vybraný kus pozemku štěrkem a na něj teprve usadit nějaký ten podklad, jak uvádí web FireSideHearth.
Lidé často přistupují ke skladování dřeva po obvodu zdí svého domu nebo stodoly. To se dělá v případech, že střecha budovy má větší přesah a dřevo je tak kryté před deštěm. Dříví se nerovná přímo na zeď; mezi ním a budovou zajistěte mezeru, jíž bude kolem dřeva proudit vzduch.
