Pěstování rajčat není jednoduchou záležitostí, pokud nejste zkušený zahradník. Proto přinášíme několik tipů, jak si dopomoci k velké a kvalitní úrodě.
Zkušení zahradníci moc dobře vědí, že pěstovat rajčata není úplně lehký úkol. Zahradníkům začátečníkům se také moc nedoporučuje, aby na své zahrádce začínali právě s rajčaty. Je to proto, že tento proces potřebuje nějaké zkušenosti. A pokud je pěstujete už delší dobu, máte svá osvědčená pravidla, která vám na fungují. Bohužel se ale ne každý může takovou úrodou pochlubit, protože rajčata jsou náchylná na choroby a péče o ně je potom náročná.
Příprava půdy a hnojení
Pokud chcete začít pěstovat rajčata, je nutné mít k dispozici půdu, u které máte jistotu, že je úrodná. V takové půdě pak nedochází ke změnám teploty, a rajčata jsou méně citlivá na choroby. Proto je ideální pečovat o půdu hlavně na podzim, a začátkem jara ji obohatit kompostem. Důležité také je, aby byly záhonky dostatečně hluboké, a aby kořeny zasazených rajčat měly dostatečný prostor a nemačkaly se na sebe.
Pro rajčata se nejvíce využívají fosforečná hnojiva, která se rozprostřou po povrchu půdy nebo se smíchají s půdou. Ideálním hnojivem je také například ze slepičinců. Není to sice příjemná vůně, a už vůbec ne, když se ještě kvasí, ale po překonání pachu vznikne organické hnojivo plné živin pro plodnost rajčat. Je však důležité dbát na to, aby se hnojení nepřehnalo, a to proto, že zkvašené slepičince mohou spálit rostlinám kořeny.
Vápník a pravidelné zalévání
Na květech rajčat se může objevit hniloba, která se může při nedostatečné péči postupně roztahovat po zbytku rostliny. Nejčastějším důvodem hniloby je právě nedostatek vápníků v rostlině. Ten můžeme přidat do půdy například ve formě nadrcených vaječných skořápek, které obsahují právě potřebný uhličitan vápenatý. A pokud máte problém s hnědými skvrnami na rajčatech, zkuste během sezóny přihnojovat speciálním hnojivem určeným právě na rajčata a papriky. V tomto hnojivu je důležitou složkou právě vápník.
Co se týče zalévání, je lepší zalévat méně často ale hodně, aby se voda do půdy prolila co nejvíce hluboko. Díky pořádnému zalití se rostlinám tvoří opravdu silný systém kořenů, který je udrží pevně v zemi. Zpřístupňuje také další živiny z větší hloubky půdy, což rostlinu vyživuje. V případě, že půda na povrchu vyschne, například při vysokých teplotách, půda a kořeny tak budou mít stálý přístup k vodě.
Zdroj: GardeningKnowHow
