Pro mnoho dětí byly pionýrské tábory jedním z nejsilnějších zážitků. Léto bez mobilů, spaní v chatkách nebo stanech, ranní rozcvičky a nekonečné hry v lese.
Tábory pořádala pionýrská organizace napojená na tehdejší režim, do které vstupovala většina školáků. Děti nosily při různých slavnostních událostech červené šátky a učily se hesla o budování socialistické vlasti. To ostatně platilo i na táborech.
Co jsme zažívali na pionýrských táborech?
Mnoho lidí na pionýrské tábory vzpomíná hlavně v dobrém. Nedílnou součástí bylo, že se děti učily o sebe postarat, na některých táborech tak musely nosit vodu z potoka, pokud se chtěly umýt, musely si vařit, udržovat oheň nebo chodit na nákupy. Nechyběly ani noční hlídky, různé stezky odvahy nebo celotáborové hry. Vedoucí často připravovali soutěže a různé sportovní disciplíny.
Retro kvíz o oblíbených autech v dobách socialismu: Tehdejší řidiči musí získat 10 z 10 bodů
Děti trávily celé dny venku a mnozí zde zažili první lásky nebo přátelství na celý život. Samozřejmě to ale nebylo pro každého, tábory trvaly několik týdnů a pro některé děti to byla dlouhá doba, protože se jim stýskalo. Žádné mobily tehdy neexistovaly, takže rodičům mohlo dítě maximálně napsat dopis.
Kvíz: Pionýrské tábory za socialismu
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Deník, ProŽeny, NárodníKronika, Wikipedie
Asi jsem měl štěstí na pionýrské tábory. Ideologická výchova se nikdy nekonala. Nástupy, hlášení, vztyčování a snímání vlajky, to jo. Ale pak sporty, příroda, táboráky, výlety. Mezi sporty dokonce imperialistické rugby nebo baseball, u táboráků se hrály písničky zakázaných autorů (Kryl, Hutka, …), ale to jsme nevěděli.
Kdo není úplné jelito, umí na otázky odpovědět, protože na dětských táborech probíhá mnoho činností úplně stejně. A s ohledem na to, že jsem dělal 30 let hlavního vedoucího dětského tábora, musím oponovat zejména v bodech, kde se „nosily červené šátky“ – ty se nosily jen při slavnostním nástupu jednou, maximálně dvakrát za dobu trvání tábora a zároveň nemůžu souhlasit s tím, že náplň činností na táboře byla ideologická výchova. To platilo možná v padesátých létech, ale od sedmdesátek šlo především o tu přírodu. Ostatně mnoho pionýrských vedoucích přešlo ze zrušeného Skauta a pod hlavičkou Pionýra pokračovali v práci s dětmi v tzv. turistických oddílech.
Také jsem měl asi štěstí, ale žádná ideologie. Ani nástup v šátcích. Jen noví kamarádi, zábava, sport, zdravé soutěžení, ale i první zamilovanost. Takže za mne pionýrský tábor ( byl jsem 3 jako žák a 3 x jako instruktor ) super.
Nevím, kdo tenhle kvíz vymyslel, ale je to nesmysl. Tábory byly fajn, krásné vzpomínky, ne jako dnešní snobárny s mobilem.