Jestli chcete mít spoustu okurek, jež budou zdravé, křehké a křupavé, zkuste osvědčenou metodu – hnojivo na bázi kefíru. Výnosy by se měly zdvojnásobit.
Je téměř půlka května a touto dobou se v našich končinách okurky vysazují do venkovních podmínek. Kdo pěstuje okurky ve skleníku, vysadil je již minimálně před 14 dny. Ať jde o jedny, nebo druhé, je třeba jim poskytnout sem tam nějakou drobnou péči. Nejdůležitější je pravidelná zálivka, mírné přihnojování, zaštipování nadbytečných odnoží, ochrana před plísní okurkovou a bramborovou a dalšími chorobami, případně škůdci. Když se vám tohle všechno podaří, budete v průběhu celé sezony sklízet bohatou úrodu okurek, sděluje web NovoChag.
Jak hnojivo z kefíru vyrobit
Kefír je fermentovaný mléčný výrobek, který obsahuje množství prospěšných bakterií a živných látek. Kefír působí jako domácí probiotikum, které pomůže okurkám zdravě růst a bohatě plodit. Smíchejte jednu sklenku kefíru a čtyři sklenky vody. Tímto roztokem zalévejte okurky přibližně jednou za 10 dní. Pak bude pěstování okurek hračka. Na BydlímeÚtulně jsme pro vás také napsali, čím hnojit okurky v průběhu července, abyste si zajistili bohatou úrodu.
A jak kefír na rostliny a plody působí? Zvyšuje odolnost okurek vůči chorobám, zlepšuje strukturu půdy, zpřístupňuje rostlinám živiny a zlepšuje jejich vstřebávání kořenovým systémem. S přidáním několika kapek jódu funguje kefírová zálivka jako fungicid, informují na webu IBuilder.
Před jakými chorobami kefír okurky ochrání
Přestože dnešní hybridní odrůdy okurek jsou celkově odolnější, jsou okurky obecně náchylné k řadě chorob, a to bez ohledu na to, v jakých podmínkách se pěstují – v záhonu, ve skleníku, v nádobách, na balkoně. K nejčastějším neduhům okurek patří:
Droždí jako revoluční hnojení za pár korun. Rostliny po něm rostou a plodí rekordní rychlostí
- scvrklé plody polních okurek – signalizují nedostatek vápníku;
- bakteriální skvrnitost – objeví se světle zelené skvrny na listech; ty se zvětšují, listy žloutnou, posléze hnědnou, praskají a tvoří se v nich otvory;
- padlí – jedná se o houbové onemocnění, jež se projevuje na spodní straně listů, a to v podobě bílých chlupatých skvrn;
- plíseň – na spodní straně listů se tvoří suché skvrny a hnědavé shluky výtrusů; ty způsobují usychání a odumření listové čepele;
- antraknóza – na listech, řapících i lodyhách se objevují světle zelené vodnaté skvrny; ty později hnědnou a rostlinná pletiva se rozpadají;
- okurková mozaika – toto virové onemocnění se pozná podle tvorby malých žlutozelených skvrn na mladých listech; rostliny jsou zakrslé; v další fázi se čepel listu zvrásní a celá rostlina zakrní a zajde;
- strupovitost okurky – tady už se jedná o onemocnění samotných plodů; objevují se na nich šedozelené skvrny, které jsou pokryté vodnatým slizem; plody, které byly infikovány se zdeformují a zahnívají.
Napište komentář