Víceposchoďové budovy existují už od antiky. Opravdu jsou ale dobrým místem pro život? Moderní studie naznačují, že mezi jednotlivými patry jsou rozdíly.
Bydlení v přízemí, čtvrtém patře, nebo dokonce přímo pod střechou? Studie ukazují, že to, ve kterém patře víceposchoďového domu člověk bydlí, může jistým způsobem působit na jeho zdraví. A to tak, že romantický výhled na noční město to nemusí vyvážit.
Více pater, více lidí
Bytové, panelové nebo činžovní domy – ať už tento styl bydlení nazvete jakkoliv, i dnes se víceúrovňové budovy nabízí jako logické řešení populačního růstu ve městech. Stejně tak sloužily už za dob antiky. Takové bydlení může mít určitý vliv na zdraví svých nájemníků.
Již ve druhé polovině minulého století si architekti kladly otázku, jestli bydlení ve vyšších patrech negativně nepůsobí na zdraví svých obyvatel. Čísla totiž hovořila o vlivech na psychické i fyzické zdraví. A nová studie z roku 2016 tyto závěry jistým způsobem potvrdila. Prokázala, že bydlení od šestého potažmo sedmého patra výše vykazuje jistá úskalí.
Nevýhody bydlení ve vyšších patrech
Studie vycházela ze subjektivních hodnocení vlastního zdraví u belgických obyvatel vícepodlažních budov. Zatímco 32,3 % až 34,9 % obyvatel od přízemí po přibližně šesté patro shledávalo své zdraví ve špatném stavu, od sedmého patra počet narůstal a kolísal mezi 35,1 % až 37 %. Zjištění nicméně nepotvrdila, že by platilo čím vyšší patro, tím větší nespokojenost se svým zdravím. Od sedmého patra nespokojenost stagnovala.
Co však stojí za negativnějším hodnocením zdraví jedinců žijících od sedmého patra výše? Největší faktor bývá v sociální izolaci. Lidé bydlící v nižších patrech mohou komunikovat s kolemjdoucími, jsou „blíže zemi“. Přibližně do čtvrtého patra také lidé častěji chodí pěšky, a udržují se tak fit, nájemníci nad nimi pak jezdí výtahem. Jinak se hovoří o jemných vibracích ve vyšších patrech, které nejsou téměř cítit, jejich dopad na psychickou pohodu je ale znatelný.
