Každého vytočí, když jeho soused začne topit nebo pálit dřevo a z jeho komína jde do vašich oken nepříjemný kouř. Ale popel ze dřeva je velmi dobrý.
Když vám do oken jde nepříjemný kouř, asi máte sto chutí pořádně seřvat souseda, který nějaké dřevo pálí. Věděli jste ale, že tím vaši sousedé získávají cenné a snadno dostupné hnojivo – dřevěný popel. Popel je produkt zbylý po spálení rostlinných zbytků. Nejvyšší je obsah křemíku, vápníku, draslíku a fosforu. Přítomny jsou i další makroživiny: hořčík, železo a síra a také stopové prvky nezbytné pro rostliny – bór, mangan, měď nebo zinek.
Z čeho se skládá popel
Minerální složky tohoto produktu se značně liší v závislosti na tom, jaké rostlinné zbytky byly spáleny a v jakých podmínkách tyto rostliny žily. Například to, co zbylo z březového palivového dřeva , obsahuje až 40 % vápníku, 12–13 % draslíku, 5–6 % fosforu a 2–3 % hořčíku. Pokud porovnáte například dřevěný popel a bylinný popel, pak ten první obsahuje mnohem více vápníku, ale méně draslíku.
Klady a jeden minus
Popel může svým složením sloužit jako vynikající alternativa minerálních hnojiv . Existuje pouze jedno ale – zcela v něm chybí dusík a rostliny jej zejména na jaře a začátkem léta dost potřebují. Proto je někdy třeba používat i hnojiva, které obsahuje především dusík. Ale je lepší je neaplikovat současně s popelem. Dusík by se mohl začít odpařovat a především přeměňovat na amoniak.
Fosforečná hnojiva by se neměla používat společně s popelem. Zaprvé už fosfor obsahuje a zadruhé má alkalickou reakci, při které se sloučeniny fosforu stávají pro rostliny prakticky nedostupné. Je velmi důležité, že v popelu nejsou prakticky žádné chloridové sloučeniny , takže je příznivě srovnatelný s mnoha minerálními hnojivy. Nejprve se tedy musí aplikovat na rostliny, které jsou citlivé na chlor, například brambory.
Zdroj: GardeningKnowHow
