S každým extrémním počasím a bouřkami se stále častěji vynořuje otázka: Jak by to vypadalo bez klimatické krize? Historická srovnání nám poskytují odpovědi. Jaké jsou čerstvé pohledy na tuto problematiku a jak jsou řešená povodňová opatření v ČR.
Podle rychlé analýzy výzkumného konsorcia Climameter, změna klimatu výrazně přispěla k rozsahu nedávných povodní. Zatímco El Niño a další přírodní klimatické jevy nehrály významnou roli, silný déšť způsobený oteplováním planety byl až o 10 procent intenzivnější.
Zvýšené srážky a jejich ničivější dopady
Projekt Climameter, financovaný Evropskou unií, analyzoval meteorologická data za posledních 40 let. Porovnával oblasti nízkého tlaku z konce 20. století s těmi z posledních desetiletí. Výsledky ukazují, že současné oblasti nízkého tlaku jsou nyní o 10 procent intenzivnější.
Rozmanité a ničivé důsledky
Začátek června přinesl bouřkové počasí, které způsobilo silné deště a lokální záplavy v ČR. V sousedním Německu byly záplavy a jejich následky mnohem ničivější. Tisíce lidí bylo evakuováno, došlo k sesuvům půdy a poruchám hrází. Výzkumné konsorcium zdůrazňuje, jak i malé zvýšení srážek může mít masivní dopady na společnost, ekonomiku a životní prostředí.
Nezbytnost redukce fosilních paliv
„Výsledky Climameteru ukazují, že klimatické změny způsobené emisemi CO2 ovlivňují také vysoce rozvinuté země a mohou způsobit sociální, ekonomické a ekologické škody,“ uvedl Davide Faranda, spoluautor z CNRS. „Všechny populace jsou ovlivněny změnou klimatu a masivní redukce fosilních paliv je nezbytná.“ Spoluautorka Erika Coppola zdůraznila, že současná opatření již nestačí zvládat zvýšené objemy vypouštění CO2. „Je třeba přijmout nová opatření k řešení zvyšující se pravděpodobnosti podobných povodní, které jsou ve srovnání s minulostí stále častější.“
Výsledky těchto analýz jasně ukazují, že klimatické změny nejsou vzdáleným problémem budoucnosti, ale reálnou hrozbou současnosti. Není čas ztrácet čas, protože tyto změny probíhají již dnes.
Důsledky, budoucnost, změny klimatu – předpoklady podle Evropská komise
Změna klimatu pravděpodobně přinese zvýšené množství srážek v mnoha regionech, což povede k častějším a intenzivnějším povodním. V Evropě, kde jsou povodně již nyní častou přírodní katastrofou, se očekává, že jejich četnost a závažnost budou narůstat, což bude mít za následek ztráty na lidských životech a značné hospodářské škody. Silné přívalové deště, které se budou vyskytovat častěji kvůli zvyšujícím se teplotám, mohou způsobit přívalové povodně. I když v některých oblastech může dojít ke snížení rizika jarních záplav kvůli menšímu množství sněhu, zvýšené riziko prudkých povodní v horských regionech, které přetíží říční systémy, může tyto výhody ve střednědobém horizontu vyrovnat.
Realizace povodňové ochrany v ČR a jednotlivé povodňové stupně
V České republice je protipovodňová ochrana zajišťována prostřednictvím kombinace technických a organizačních opatření. Technická řešení zahrnují například úpravy koryt řek, stavbu ochranných hrází, přehradních nádrží, poldrů a suchých nádrží, Také se jedná o zásahy do krajiny zaměřené na zvýšení retenčních schopností. Organizační opatření zahrnují strukturu povodňových orgánů, jako jsou povodňové komise a krizové štáby na různých úrovních (státní, krajské, obecní), které koordinují protipovodňové akce podle povodňových plánů. Významnou roli hraje také Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ, která varuje před povodní a informuje o jejím průběhu.
Protipovodňová opatření – stupně povodňové aktivity SPA
Protipovodňová opatření jsou řízena pomocí stupňů povodňové aktivity (SPA), které jsou stanoveny pro jednotlivé hlásné profily na vodních tocích. Hodnoty úrovní SPA navrhují správci toku, schvaluje je Krajský úřad a pro profily kategorie A Ministerstvo životního prostředí ČR. Povodňové plány obsahují konkrétní opatření pro různé úrovně SPA, které jsou vyhlašovány a odvolávány příslušnými povodňovými orgány. Při katastrofálních povodních, kdy běžná opatření nestačí, může být vyhlášen krizový stav, kdy řízení přebírají krizové štáby s většími pravomocemi, včetně možnosti nařízení použití soukromých prostředků či využití armády.
1. SPA – BDĚLOST: Voda je stále v řece, ale protéká jí více než obvykle. To naznačuje riziko povodně. Je čas připravit se – zkontrolovat okolí řeky a propustě. Také se spouští hlídková a hlásná služba.
2. SPA – POHOTOVOST: Voda se vylévá z řeky a zaplavuje blízké oblasti jako jsou louky a lesy. Zatím bez velkých škod. Povodňové orgány se aktivují a začínají pracovat podle povodňového plánu na zmírnění situace.
3. SPA – OHROŽENÍ: Voda zaplavuje oblasti, kde již vznikají škody. Například domy a průmyslové areály. Provádějí se zabezpečovací a záchranné práce a případně evakuace podle povodňového plánu.
Zdroje: utopia.de, climate.ec.europa.eu, chmi.cz, climameter.org
Napište komentář