Lišejníky stromům sice neškodí, ale skýtají úkryt pro škůdce

Modré a žluté lišejníky na větvích ovocných stromů dokáží zahrádkáře řádně potrápit. Pokud i vám jejich přítomnost ve vaší zahradě způsobuje vrásky na čele, máme pro vás dobré zprávy. Lišejníky stromům nijak neškodí, nicméně stejně je lepší se jich zbavit, a to nejen proto, že nevypadají právě úhledně a poškozují kůru stromů. Už v dřívějších dobách se jich proto zemědělci různými způsoby zbavovali. O některých z nich si v dnešním článku povíme.

Chrání škůdce před mrazem a rozrušují kůru

Lišejníky jsou vlastně kmeny drobných hub a mikroorganismů, které vytvářejí různě rozvětvené struktury pokrývající obvykle povrch větví a kůry různých druhů stromů. Přestože to jejich vzhled může připomínat, nejedná se o cizopasné druhy, které by byly napojeny na žilní systém stromu, jemuž by vysávaly důležité živiny a vodu. Naopak, lišejníky vůbec nemají kořeny a kromě kmenů stromů je můžeme nalézt růst také na zdech a vlhkých skalách. Živiny si totiž berou buďto přímo ze vzduchu, nebo z povrchu, na kterém ulpívají.

Jejich škodlivost však spočívá v něčem docela jiném. Tyto houbovité pokryvy totiž skýtají velmi dobré útočiště pro různé dřevokazné škůdce a jiné rostlinné parazity, které se ukrývají pod lišejníkovými nánosy a mohou poškozovat nejen samotný strom, na němž žijí, ale také celou okolní zahradu.

Kromě toho lišejníky způsobují předčasné stárnutí kůry stromů, která po jejich výskytu často zhrubne a rozpraská, neboť přestože jejich vlákna do buněk stromů nevnikají, lišejníky produkují několik druhů lišejníkových kyselin, které povrch kůry poškozují.

Jak zbavit stromy lišejníků

Na likvidaci nechtěného lišejníkového pokryvu větví ovocných stromů se v průběhu let používaly nejrůznější metody, z nichž některé, zejména za minulého režimu užívané, byly dokonce škodlivé pro zdraví i životní prostředí. Naštěstí ale existuje řada ekologicky šetrných a přírodních způsobů, jak jejich vzniku zabránit či se jich následně zbavit.

Příznivé prostředí pro vznik lišejníkového pokryvu větví vzniká v důsledku příliš husté koruny, případně jsou-li stromy zasazeny v nedostatečných rozestupech.

Hlavním preventivním opatřením je proto důkladné a včasné prořezávky. Odstranění přebytečných větviček a výhonků poskytne stromu dostatečné množství vzduchu a světla, což jsou podmínky, které lišejníky právě nemilují. Jinou příčinou může být nedostatečná úrodnost půdy, její přílišná vlhkost, případně vznikající plísně.

Výluh z vápna a dřevního popela

Účinnou směsí pro odstranění lišejníků z větví stromků je směs připravená z dřevěného popela a nehašeného vápna v poměru 1:1 a zalitá 8 díly vody. Směs se nechá stát v kádi či kbelíku po dobu jednoho týdne a pravidelně každý den se promíchává. Po týdnu se směs nechá ustát a čirá tekutina se použije k potírání kmene a silnějších větví napadených stromů. Lišejníky po tomto nátěru zčervenají a odpadnou.

Do redakce Bydlimeutulne.cz se přidala během svých studií a práce redaktorky ji tak nadchla, že se rozhodla zůstat. Její v... [Více o autorovi]