Jedlá soda nebo také soda bicarbona je všestranným pomocníkem nejen v kuchyni a domácnosti. Její zásaditosti lze s úspěchem využít i na zahradě při péči o vaše rostliny.
Použitou v koláči zná jedlou sodu každá hospodyňka. Některé z nás si ji oblíbily i jako skvělého ekologického pomocníka při běžném úklidu. Ani tam však její přednosti nekončí. Dnes se podíváme jak nám jedlá soda může pomoci s péčí o rostliny na naší zahradě. V její blízkosti se totiž plísním ani škůdcům nedaří.
Trocha chemie
Jedlá soda je sůl, chemicky hydrogenuhličitan sodný. Po rozpuštění ve vodě se rozkládá na ionty sodíku a bikarbonátu. Bikarbonát se dále rozloží na oxid uhličitý a vodu. Je to bezpečná sloučenina, která nezatěžuje životní prostředí. Bikarbonáty jsou dokonce nezbytné pro přežití mnoha organismů. Její hlavní vlastností je vysoká zásaditost, má Ph 8,3. Toho se využívá při léčbě některých zdravotních neduhů. Asi nejznámější je její použití při pálení žáhy, kdy neutralizuje žaludeční kyseliny.
Jedlá soda v zahradě
Škůdci a choroby jsou pohromou každého zahradníka. S láskou pečujeme o rostliny, ale když se blíží čas ke sbírání plodů naší péče, zjistíme, že je rostlinka napadená plísní nebo nějakým broukem. Jedlá soda nám s tímto nemilým překvapením může zásadně pomoci. Určitě není všespásná, ale při správném použití si dokáže s mnohým poradit. Všude tam, kde ještě nechcete nastupovat s chemií, vyzkoušejte sodu. Chrání před slimáky, roztoči, mšicemi, nemocemi jako padlí, antraknóza nebo plíseň. V kombinaci s olejem, jarem nebo tekutým mýdlem bývá soda ještě účinnější.
Vyrobte si postřik
Postřik vytvoříte smícháním lžíce jedlé sody v 1 litru vody. Přidejte ještě pár kapek tekutého mýdla a vše přelijte do rozprašovače. Aplikujte na celou rostlinu i spodní strany listů. Ideální čas je po západu slunce, aby se rostlina nespálila. Používejte ideálně jednou týdně nebo ihned po letním dešti. Nikdy nepoužívejte silnější koncentrát, sodu vždy dostatečně nařeďte, jinak by mohla poškodit i rostlinu.
Jedlá soda nedokáže plíseň zlikvidovat. Na listech se ale díky postřiku vytvoří lehce zásadité prostředí, ve kterém se plíseň nemůže množit. Proto je dobré začít s preventivním postřikem dříve, než plíseň rostlinu napadne. Obzvlášť byste měli zbystřit po letním dešti, kdy je vzduch teplý a vlhký, což jsou ideální podmínky pro rozvoj plísňových chorob. Plesnivé listy postřik z jedlé sody už bohužel nezachrání. Ty je potřeba otrhat a vyhodit.
Zdroj: TheSpruce
