Pěstování brambor na vlastním pozemku je podle mnoha lidí přežitek. Vždyť v obchodech nebo tržnicích si jich každý přece může nakoupit, co hrdlo ráčí. Je tu ale otázka kvality.
Proč zbytečně připravovat záhony, odplevelovat, zalévat, sbírat mandelinku, sklízet a uskladňovat? Možná vás nenapadlo, že kupované brambory jsou obvykle hnojené chemicky a nikdy nevíte, co vlastně jíte. Kdežto úroda z vlastního pozemku je zaručeně zdravá. Tam jste si jistí, co si do půdy přidáváte, a chemii se určitě – jako správní zahrádkáři – vyhýbáte. Naši předkové žádná chemická hnojiva neznali, a přece dokázali vypěstovat zásobu kvalitních brambor.
Jak tedy na pěstování brambor
Základem je kvalitní sadba, prohnojená a odvodněná půda a slunečné stanoviště. Sadbové brambory nakupujte u ověřených prodejců. Významnou roli hraje i místo, kde plodinu pěstujete. Vyhněte se, pokud možno, stinným místům, bramborám totiž vyhovuje slunce. Je také zapotřebí si zapamatovat, že brambory se nemají pěstovat po jiných lilkovitých plodinách. Většina z nich je totiž náchylná na plísňová onemocnění, a tak by se plíseň přenášela. Střídání plodin je však mezi pěstiteli známé, tak tuto chybu pravděpodobně neuděláte. A tím se vyhnete riziku přenášení chorob i škůdců.
Brambory se v ČR sázejí od půlky dubna (v nížině) do půlky května. Zahrnete, přihnojíte, nakopčíte, občas zaléváte. I když toto jaro bylo závlahy v podobě deště dostatek. A přihnojit můžete přírodní cestou. Osvědčeným hnojivem na brambory je drůbeží trus. První dávku přihoďte, než brambořiště nakopčíte. Tak se hnojivo bez problému dostane k tvořícím se kořenům. Pokud budete chtít drůbežím hnojivem posílit brambory ještě jednou, budete už z trusu muset vyrobit zálivku.
Tyto chyby dělá při pěstováni rajčat 99 % zahradníků. Lidé kvůli nim přicházejí o celou úrodu
Vezměte 5 litrů vody a nasypte do ní asi 300 gramů drůbežího trusu. Nálev nechte tři dny řádně uležet, poté k němu přidejte 100 gramů popela a zřeďte ho dalšími pěti litry vody, píše web Vazhnoznat.
Pozor na mandelinku!
Až se objeví rostliny, pak už musíte pátrat po tom, jestli nevykazují známky chorob nebo škůdců. Nejčastějším škůdcem je mandelinka bramborová. A na tu skutečně pozor – ta dokáže sežrat veškerou nať, a tím pádem nebude z brambor vůbec nic. Na brouka můžete použít chemický postřik, avšak od nepaměti se mandelinka v brambořišti ručně sbírala.
Kdo snese zápach, může brambořiště postříkat výluhem z kopřiv, jak doporučuje web iReceptář. Vypudit mandelinku byste mohli i nálevem z popela, zejména z dřevěného. Tím byste zároveň brambořiště i pohnojili. Pomůže i kapka jódu. Vedle brambor je možné vysadit také česnek a cibuli – silné aroma těchto rostlin škůdce odpuzuje.
Sklizeň brambor
Vypěstování bohaté úrody brambor vyžaduje sice určitou pozornost, ale nebojte se, za velkou sklizeň nebudete muset zaplatit velkou námahou. Důležité je přistoupit k včasné sklizni. V době, když začne bramborová nať žloutnout, padat k zemi a listy odumírají, je ten pravý čas k vyrytí či vyorání brambor. Hlízy z půdy vyrývejte opatrně; poškozené se brzy kazí a nevydrží vám uskladněné. Nedávno jsme na webu BydlímeÚtulně napsali o tom, že brambory můžete pěstovat i v nádobách nebo v pytlích.
Napište komentář