Mnoho zahrádkářů se snaží hledat alternativní způsoby, jak podpořit pěstované plodiny, aniž by používali chemická hnojiva. Jedním z nich je i hnojivo z dřevěného popela.
Přírodní hnojivo, které je mezi zahrádkáři stále oblíbenější, je i dřevěný popel. Zkušení zahradníci ví, že ten nepatří do koše, ale je dobré ho během zimy schovávat. V sezóně totiž poslouží jako vynikající hnojivo nejen pro okurky. Látky v popelu obsažené totiž podporují zdravý vývoj rostliny, zlepšují půdní strukturu a v konečném důsledku se odrazí i na bohaté úrodě.
Proč hnojit okurky dřevěným popelem?
Dřevěný popel je vynikajícím zdrojem draslíku, který hraje klíčovou roli při podpoře vývoje plodů. Napomáhá k růstu silných rostlin, a zvyšuje tak jejich odolnost proti nemocem. Půda bohatá na draslík také pomáhá při absorpci vody a pomáhá rostlinám okurek lépe se vyrovnat s prudkými změnami počasí. Popel je mírně zásaditý a můžete ho použít jako vyrovnávač pH, pokud máte příliš kyselou půdu.
Kromě draslíku obsahuje také různé další důležité minerály, jako je vápník, hořčík a fosfor, které jsou nezbytné pro silný růst rostlin, zdravý vývoj kořenů a absorpci živin. V neposlední řadě má popel vlastnosti, jež odpuzují hmyz. Pomáhá tak chránit rostliny okurek před škůdci, jako jsou slimáci a mšice. Rostliny také do určité míry chrání před plísněmi, na než právě okurky často trpí.
Příprava hnojiva z dřevěného popela
Ukládejte během zimy popel z kamen nebo krbu do vhodné nádoby a skladujte ho na suchém místě. Vždy používejte jen popel z čistého dřeva, které nebylo lakované nebo chemicky ošetřované. Popel z uhlí také nepoužívejte. První aplikaci na záhony proveďte hned z jara, ještě před samotnou výsadbou nebo setím okurek.
Rovnoměrně posypte dřevěný popel po povrchu půdy v množství 0,23 až 0,45 kg na 10 metrů čtverečních, jemně ho zapracujte do půdy hráběmi nebo motykou. Používat ho můžete každých 6 týdnů, je však dobré znát pH půdy. Pokud pravidelně neprovádíte testy jejího pH, raději dřevěný popel používejte střídmě, protože nadměrná aplikace může způsobit nerovnováhu, což by na rostliny mělo negativní dopad.
Zdroj: Domek i Ogrodek
