Žena zrekonstruovala třicet let opuštěný domek, který zdědila po své babičce

Představte si následující – přijde vám dopis, že jste po nějaké tetě zdědili farmářský domek kdesi na venkově. Možná se v první chvíli zaradujete – nemovitosti jsou dneska drahé, třeba se vám podaří dům dobře prodat a pořídit se konečně vlastní bydlení, nové auto nebo exotickou dovolenou. Jenže pak přijde prozření – vypravíte se na místo a skutečnost vám vyrazí dech.

Namísto slibovaného domu jde o starou polozbořenou barabiznu, která rozhodně nemá vyšší hodnotu než pár desítek tisíc. Zklamání je to asi velké, ale může to být i skvělá příležitost. Přesně to samé totiž zažila žena z Ameriky, která takto zdědila dům po své prababičce. Stav nemovitosti ji naprosto šokoval – dům byl téměř na spadnutí. Žena se však toho nezalekla a rozhodla se, že dům opraví a vybuduje z něj bydlení pro sebe a svou rodinu.

 

Zbořit nebo opravit?

Jednalo se o starý farmářský domek, který byl řadu let neobydlený a příroda si na něm samozřejmě vybrala svou daň. Celý se nakláněl, dřevěné trámy byly prožrané červotoči, omítka se odlupovala, dovnitř nebyla zavedena voda ani odpad. Prostě takový malý dům hrůzy. První krok byl jasný – všechno musí pryč tak, aby zbyly skutečně jen obvodové zdi, střecha a základy, na kterých bude možné vybudovat něco nového, co bude užitečné a hezké.

Tyto práce zabraly ženě více než rok – byla na to totiž v podstatě sama. Nemohla si dovolit zaplatit dělníky, takže jí čas od času vypomohli přátelé, ale jinak stěhovala těžké kusy nábytku, spotřebiče i další harampádí svépomocí.

Kuchyně a koupelna jako největší výzva

Bylo nutné vyměnit okna i dveře, aby byl dům konečně v bezpečí před nevítanou návštěvou a rozmary počasí. Po roce usilovné práce vypadal domek konečně alespoň tak, že sliboval jakousi naději, že jednou bude obyvatelný.

Ve druhé fázi žena přistoupila k renovaci obvodových stěn a vytvoření příček uvnitř domu. Poté natřela dům novou barvou a na první pohled by se zdálo, že už je to pěkný rodinný domek. Jenže interiér byl pořád prázdný.

Na řadu přišlo snad to nejobtížnější – koupelna a kuchyně. S tímto už žena neměla pražádné zkušenosti – všechny demoliční a přípravné práce si ale provedla sama a také si navrhla finální řešení všech místností. Poté se svěřila do rukou profesionálů a na místě se konečně začínaly rodit první náznaky skutečného bydlení. Konečně tekla voda a bylo kam si dojít na toaletu.

Úsilí se vyplatilo

Jak žena sama říká, po dokončení kuchyně a koupelny už bylo v podstatě vyhráno. Čekaly ji už jen ty příjemnější práce – jak vybavit obývák a ložnici, které spotřebiče nakoupit a jak domu vdechnout domáckou atmosféru a útulnost. Celá rekonstrukce trvala více než tři dlouhé roky, během kterých žena věnovala domku každou volnou chvilku i všechny finance, které se jí podařilo ušetřit. Výsledek ale za to stojí. Když vidíte obrázky před a po, těžko lze uvěřit, že jde skutečně o tentýž dům.

Fotografie: Imgur

Do redakce Bydlimeutulne.cz se přidala během svých studií a práce redaktorky ji tak nadchla, že se rozhodla zůstat. Její v... [Více o autorovi]