Cibule je na péči vlastně extrémně nenáročná zelenina. Až se zdá, že díky jejím vlastnostem by jí nemělo hrozit naprosto žádné zdravotní riziko.
Ve skutečnosti existuje poměrně široké spektrum nemocí, které mohou cibuli řádně potrápit. Tyto choroby mají na svědomí bakterie, viry a plísně. Cibuli postihují během jejího aktivního období vegetace, stejně tak ovšem i během normálního skladování. Je proto třeba nezanedbat kontrolu cibule v každé fázi cyklu. Čím dříve je problém zjištěn, tím snadnější je jeho náprava a dopady jsou menší. Houbové choroby lze odstranit, viry či bakterie bohužel nikoli.
Onemocnění alternariózou
Jde o houbovou chorobu, jejíž první příznaky se objevují ve formě bílých skvrn. Ty se rozvíjí a postupně mění barvu z bělavé až do hnědofialové. Protože jde o houbovou nákazu, šíří se prostřednictvím spor. To probíhá velmi rychle a alternarióza tak může zlikvidovat kompletně celou úrodu.
Cibuli lze chránit hlavně střídáním plodin, likvidací plevele a čištěním lůžek od zbytků rostlin. Při infekci jsou na místě přípravky se síranem měďnatým. Pokud preferujete biologické metody, lze použít Trichodermin, který se aplikuje ve formě profylaktického postřiku během dubna a května.
Cibulová plíseň, tedy padlí
Plíseň postihuje povrch cibulových listů a následně setrvává ve slupkách i semenech. Listy zasažené rostliny jsou postižené zelenožlutými mastnými skvrnami. Po jejich rozšíření odumře peří cibule a celá rostlina přestane růst. Lze ji ale ochránit přírodními prostředky.
- Jednou za tři týdny proveďte postřik infuzí popela. Půl kbelíku dřevěného popela smíchejte s 8–9 litry vody.
- Další možností je roztok mléka a jódu. Potřebujete 1 litr mléka, 10–12 kapek jódu a 9 litrů vody. Roztok aplikujte každých 14 dní.
Prevence spočívá v dodržování střídání plodin a odmítání sadebního materiálu. Při cibulových sadách je 2 týdny před výsevem zahřejte na 12 hodin na 40 stupňů Celsia.
Šedá hniloba
Tento patogen má během pěstování vliv na šupiny na krčku cibule, někdy se jí proto říká hniloba krční. Infekci nahrává stálá vlhkost, deštivé počasí a také přítomnost škůdců. Objevuje se hlavně během sklizně a následného skladování. Vývoji nemoci velmi svědčí vysoké teploty a vlhké prostředí.
Cibuli je proto třeba během sklizně a po ní pečlivě zkontrolovat. Po odříznutí vrcholů je totiž rozeznání zdravé od napadené extrémně obtížné, je tedy třeba vyhodit i jen podezřelé kusy. Všechny plody, které kontrolou projdou, je ideální před skladováním pečlivě vysušit. Vlhkost je pro cibuli obecně velký nepřítel. Je-li vyšší než 70 %, vyvede plodinu z dormace, ta začne růst, pak zvlhne a shnije.
Černá hniloba cibule
Plodina je ovlivněna během skladování, nejčastějším terčem jsou vlhké kusy ještě před uložením. Napadené kusy změknou, jejich krček se zbarví a horní šupiny vyschnou a objeví se mezi nimi černý prášek. Jde ve skutečnosti o souvislou vrstvu houbových spor. Prevencí je 20–25 dní před sklizní ošetřit cibuli i půdu 1% roztokem Bordeaux nebo oxychloridu mědi. Sklad je třeba dezinfikovat důkladným úklidem a roztokem hašeného vápna.
Další možností je spálit uvnitř kus síry a pečlivě předtím zavřít dveře. Cibule před uskladnění poprašte křídou, dřevěným popelem nebo koloidní sírou. Zvláštní pozornost věnujte místům, kde jste odřízli listy. Cibuli pak přes zimu pravidelně kontrolujte, při jakýchkoli podezřelých znacích konkrétní kusy vyhazujte.
Zdroj: GardeningKnowHow
