Zapařená okna, vlhké ručníky a ve vzduchu nepříjemný zatuchlý zápach. To jsou známky nezdravě vlhkého prostředí, které může být pařeništěm pro vznikající plísně.
Přebytečná vlhkost vzniká v lidských příbytcích obvykle z několika důvodů. Asi nejčastější a zároveň nejpřirozenější příčinou je nedostatečné větrání hlavně v kuchyni a koupelně. Ptáte se, proč zrovna tam? Pochopitelně protože se v těchto místnostech nejvíce používá voda, z níž se odpařuje pára. Dalším důvodem je zatékání shora kvůli poškozené střeše. Také může být na vinně poškozené vodovodní potrubí nebo celkově špatná izolace domu.
Jak se plíseň projevuje
Vlhkost se obvykle nejvíce hromadí v rozích u stropu místnosti. Na těchto místech se začnou objevovat přímo na stěnách tmavé mapy a nepříjemný zatuchlý zápach. Plíseň se neprojevuje jen poškozením materiálních věcí, prokazatelně škodí také lidskému zdraví. Způsobuje problémy s dýchacími cestami, komplikuje astma a alergie. Vyvolává chronickou únavu a bolesti hlavy. V horších případech může dokonce způsobit selhání ledvin.
Účinná prevence a první pomoc
Koupelny na výskyt plísně trpí asi nejvíc. Jednak je to způsobeno téměř neustále vlhkým prostředím – pokud zrovna není napuštěná vana nebo neplave podlaha, pořád tam zůstávají vlhké ručníky a leckdy i vyprané prádlo na sušáku – a jednak řada českých koupelen byla projektována bez oken. Je tam tedy omezená možnost větrání. Pokud je to možné, nenechávejte v koupelně vlhké povrchy ani tkaniny a dveře zavírejte, jen když je to nutné.
V kuchyni byste měli mít problém o poznání menší. Ty totiž většinou okno mají, tak ho občas otevřete, a to nejlépe při vaření. Zároveň používejte i digestoř, pokud je funkční, zbaví vás velké části vlhkosti z vaření. Lidé, kteří mají ještě stará dřevěná okna, většinou problémy s větráním nemívají. Ti, kdo už mají plastová, by měli opravdu důsledně okna otevřít naplno alespoň na 5 minut za den. Kupodivu tak ani v zimě nevznikají velké tepelné ztráty.
Křída, soda, rýže a některé rostliny
Existují takzvané hygroskopické látky. Zní to skoro strašidelně, ale jedná se o to, že daná látka má schopnost pohltit a už nepustit vzdušnou vlhkost. Některé z nich jsou volně prodejné a máte jich jistě zásobu i doma. Patří mezi ně třeba jedlá soda nebo rýže. Pokud tedy dostatečně větráte a přesto se vám nedaří vlhkost snížit, nasypte do pekáče kilo rýže nebo dostatek sody a nechte nádobu v místnosti, kde je s vlhkostí potíž.
Po čase zjistíte, že rýže nebo soda jsou vlhké. Obvykle to trvá asi měsíc. Pak náplň vyhoďte a nasypejte novou. Stejným způsobem působí také několik školních kříd, které svážete k sobě a necháte je v postižené místnosti. Pokud je vidět vlhkost přímo na zdi, můžete skvrnu třít sodou nebo křídou přímo na místě. Nechte látku dvě hodiny působit a pak ji odstraňte kartáčem. Z květin dokážou pohlcovat vzdušnou vlhkost kapradiny nebo třeba i orchideje.
Nábytek přitisknutý ke stěně
Nejen celé místnosti potřebují větrat, potřebují větrat i jednotlivé zdi. Tomu ale v mnoha případech brání nábytek, který leckdy hodně pamatuje a je přitisknutý přímo u stěny. Při případném malování nebo tapetování po několika letech pak lidé zjišťují, že ten zatuchlý zápach ze skříně je opravdu od plísně, která se schovávala na zdi za skříní. Zvlášť u starších domů a staveb, kde je na vyšší míru vlhkosti podezření, je třeba nechat nábytek alespoň dva centimetry od zdi.
Zdroj: Goodhousekeeping
