Velký kvíz z moravského nářečí: 10 otázek ukáže, kdo by se domluvil bez větších problémů

Morava není jen oblast mezi Čechami a Slovenskem. Je to historická země s vlastní pestrou minulostí, kulturou i způsobem mluvy.

Když se řekne moravské nářečí, mnohým se vybaví typické „moravské“ výrazy, jenže žádná jednotná moravština ve skutečnosti neexistuje. Řeč člověka z Hané může znít úplně jinak než mluva ze Slovácka nebo Valašska. Dialektologové proto moravská a slezská nářečí tradičně rozdělují do několika velkých skupin. Na Moravě jde především o nářečí středomoravská a východomoravská, zatímco na severovýchodě navazují nářečí slezská.

Jak různá nářečí vznikla

Rozmanitost nevznikla náhodou. Morava se po staletí nacházela na křižovatce různých kulturních a jazykových vlivů. Už v 9. století se zde odehrával významný příběh Velké Moravy, později bylo moravské území součástí přemyslovského státu. Ve 12. století se jeho politické uspořádání výrazně proměnilo a Morava získala postavení markrabství. Vývoj země tím ale neskončil, po další staletí měla vlastní zemské instituce a výrazné regionální vědomí.

Dlouhá historie a relativně uzavřený život jednotlivých oblastí pomáhaly udržovat místní jazykové zvláštnosti. Nešlo přitom pouze o „jiná slovíčka“. Rozdíly se objevují ve výslovnosti, gramatice, tvorbě slov i skladbě vět. Český jazykový atlas například zaznamenává na Moravě takzvanou moravskou krátkost nebo některé specifické koncovky.

Retro kvíz na téma pro a proti každodenního života za socialismu: 10 otázek připomene staré časy

Typickým příkladem může být šufánek, tedy kuchyňská naběračka. Český jazykový atlas ukazuje, že právě toto slovo má na Moravě řadu regionálních podob a jeho rozšíření není omezené na jedinou obec či oblast. Zajímavé je také slovo ogar, používané ve významu chlapec nebo mladý muž.

Jazyky se mění

Dnes však tradiční nářečí postupně slábnou. Lidé více cestují, stěhují se za školou a prací a běžně přicházejí do kontaktu s lidmi z jiných částí republiky. Významnou roli hrají také média a celkově větší jazyková propojenost. Ústav pro jazyk český proto upozorňuje, že část tradiční nářeční slovní zásoby nenávratně mizí. Právě proto vznikl rozsáhlý Český jazykový atlas, jehož terénní výzkum probíhal v letech 1964–1976 a zachytil nářeční stav na území Čech, Moravy i části Slezska.

Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, ČJA, ÚJC, Wikiversity