V malém bytě můžete žít skoro stejně dobře jako ve větším. A malé byty s sebou nesou zásadní výhodu – minimální měsíční výdaje.
I v New Yorku na Manhattanu lze bydlet poměrně levně. Nevěříte? Vzhledem k tomu, že v této oblasti se minimální nájmy pohybují v cenách od 4 tisíc dolarů (cca 95 tisíc Kč) výše, se tomu ani věřit nechce. A přece. Je možné platit nájemné pouhých 1 100 dolarů (asi 26 tisíc Kč) včetně energií. Že to není samo sebou, je každému určitě jasné. Abyste se v této oblasti vešli do takto nízkých nákladů, musíte zvolit přiměřenou velikost bytu.
Domov v bytě bez příslušenství
A tuto cestu zvolil ve svých 23 letech kadeřník Alex Verhaeg. Jeho byt byl velký asi tak jako jedno místo na parkovišti. Přesto, že prostor byl omezený, Alex se cítil svobodný. Zde se jasně potvrzuje, že osobní svoboda nezávisí na velikosti příbytku a majetku. Vždyť sám Alex říká, že kadeřnické vybavení bylo to nejdražší, co doma měl. A ono toho ani o moc víc být nemohlo – nějaké to šatstvo, počítač, lůžko. Do bytu o rozloze 9 m2 by se toho stejně o moc víc nevešlo, uvádí web NYPost. To podstatné bylo, že tyto prostory se staly jeho vlastním domovem.
Byt se nacházel v pětipatrovém domě v East Village a stejně velkých bytových jednotek tam bylo několik. A protože se do bytu nevešlo příslušenství, byly v patře tři toalety a sprchové kouty. O ty se obyvatelé těchto maličkých bytů dělili. A tak si člověk připadal trochu jako na vysokoškolské koleji. S tím rozdílem, že na koleji pokoj obvykle sdílí nejméně dvě osoby. Sousedé se občas potkávají na chodbě v županu nebo s ručníkem kolem pasu – ale na to je možné si zvyknout. Obzvláště u mladých lidí.
Manželé si splnili sen o levném bydlení v důchodu. Elegantní malý domek nabízí i koupelnu a krb
I v malém bytě lze žít spokojeně
Přestože nájem v takovém příbytku byl oproti nájmům v této lukrativní čtvrti až směšně nízký a zahrnoval všechny služby, i tak si Alex musel ještě přivydělávat, aby ho zvládat hradit. V bytě byla jedna šatní skříň, maličký kuchyňský kout s vařičem a dřez na nádobí, jejž používal Alex zároveň jako umývadlo. Vešel se i malý stolek a k němu dvě rozkládací židle. Lůžko dosahovalo od jedné zdi ke druhé. I tak na něm Alex musel spát diagonálně, píší na webu Today. Pod postelí ukládal obuv a další věci. Televizor byl upevněn na zdi.
Dnes už Alex v tomto bytě nežije. Posunul se ve svém životě dál, ale na svůj první samostatný byt, v němž strávil tři roky, nikdy nezapomene. O životě v něm vypráví až s jistým dojetím, z každého prostoru se totiž může stát domov. A to přesto, že vybavení bylo skromné. A není divu – když se postavil uprostřed a roztáhl ruce, dotýkal se obou protějších stěn. O životě ženy v miniaturním bytě v Tokiu jsme na webu BydlímeÚtulně už také psali.
Napište komentář