Jak se ukazuje, prakticky všechny hospodyně – či hospodáři – dávají do koše odpadkový pytel špatně. Není se ovšem moc čemu divit, protože etikety žádný návod nenabízí.
Ačkoli to zní úsměvně až vtipně, i takto drobná záležitost se může postarat o mnoho komplikací. Na některé vychytávky může člověk přijít sám, jiné mu prozradí kamarádi. Ať je zdroj jakýkoli, je podstatné, že mu to zlepší a usnadní život. Odpadkový koš je v každé domácnosti, v různé podobě a obvykle ve více exemplářích. Jednu věc ale mají tyto koše společnou. Vkládá se do nich plastový sáček, takže nepořádek není přímo v nádobě.
Jak vložit pytel opravdu správně
Ten se ovšem musí pravidelně měnit. Prvním problémem je často volba správného objemu. Větší pytel je pak menší komplikací než pytel méně objemný, ten se totiž pak může snadno roztrhnout. Potom už se můžete v klidu vrhnout na věc a vložit pytel do nádoby. Otázkou ovšem je, jestli použijete ten správný způsob. Celkem běžným přístupem je vzít celý sáček dnem dolů, pak ho vložit do koše a upevnit do stran. Většinou se vám přitom „mele“, okraje nestačí nebo přepadnou.
Tohle je dosti nepohodlná metoda, a navíc zoufale nepraktická i pro samotné vyhazování. Poděkujte uživateli TikToku za to, že přišel s jednoduchým zlepšovákem. Chris totiž sáček navlékne na nádobu hrdlem a pak ho zasune dovnitř. Díky tomu je sáček od začátku pevně u stěn a pro celý koš je jako pevně padnoucí oblek. Zabere to vteřinu a prakticky nikdy už nebudete s košem bojovat a život bude zase o něco jednodušší.
@ch0ziBro. Who knew?? Garbage bags have an inside out mode?? Lmaoo. My life is a changed
Jak plastové pytle správně vybrat
Dnešní trh nabízí celé spektrum plastových sáčků na odpad. Používáme-li ho do odpadkového koše, očekáváme samozřejmě nepropustnost. Stejně tak určitou zátěž bez popraskání a také ucho, které se hned neutrhne. Nedávná anketa oslovila celkem 4 000 respondentů ohledně kvality těchto sáčků. Celých 75 % jich uvedlo, že naplněný sáček nevydržel a popraskal, případně se jinak rozpadl, a nebylo možné ho použít.
Tohle ovšem řeší jak domácnosti, tak profesionální odpadáři. Často se pak „řešením“ ukazuje být použití více pytlů najednou. Rázem ovšem roste spotřeba, takže jich kupujeme mnohem víc. V první řadě je třeba rozhodnout, co do pytle asi přijde. Na etiketě se většinou dovíme jen obecnou formulaci, že jde o „polyethylenovou fólii“. Jde o nejčastější materiál, popis ovšem ukrývá velký rozdíl v odolnosti jednotlivých odpadkových pytlů.
Správný materiál a trocha ekologie
Jestli se chcete vyhnout sbíraní slupek na schodech, zapomeňte na cenu jako rozhodující faktor. Věnujte pozornost materiálu, jeho tloušťce a pevnosti. Z plastových pytlů jsou odolnější ty vyrobené z LDPE, hovorově igelitu (technicky chybně). Je pevnější a bývá opatřen zatahovací páskou. Méně odolné jsou ty z polyethylenu, jde ale o typ HDPE, tedy vysokohustotní polyethylen. To jsou známé mikrotenové sáčky, například na pečivo.
V letech 2011–2015 proběhl pokus na rozkladatelnost materiálů těchto pytlů, tedy oxodegradabilní a biodegradabilní plasty. Za běžných podmínek se na skládce nerozkládají – a pokud ano, vznikají mikročástice. Ty z ekologického hlediska představují spíše riziko. Ani biodegradabilní plasty se moc nepředvedly. Po 3 letech v kompostu se prakticky nezměnily. Jejich prostředí je totiž pro rozklad potřeba zahřát na teplotu 60 stupňů Celsia.
Zdroj: Taste Of Home
