Řopíky, kterých se zbavuje ministerstvo obrany, čekají na nové majitele. Můžete je přebudovat na chatu či chalupu, ale třeba i železobetonový kryt.
Řopíky jsou bunkry, které byly v Československu budovány před II. světovou válkou. Jde o objekty lehkého opevnění a jejich název byl odvozen od zkratky ŘOP, která tehdy znamenala Ředitelství opevňovacích prací. Desítky let byly bunkry ponechány svému osudu. Až před několika roky je ministerstvo obrany shledalo jako nepotřebné a začalo je prodávat zájemcům. A protože jsou Češi vynalézaví a podnikaví, začali si z nich budovat rekreační obydlí. Nebo možná i něco víc. Vždyť železobeton, z nějž jsou řopíky vystavěny, dokáže ochránit před přírodními i jinými pohromami.
Řopíky místo chat
Jedním z nadšenců, kteří si bunkr vzor 37 pořídili, je pan Pavel Mašek. Přesto, že pochází z Karlovarska, jeho bunkr se nachází v Březí u Mikulova, což je vzdálenost takřka 300 kilometrů. V době, kdy se o koupi zajímal, byl k dispozici tento na jižní Moravě a pak ještě jeden na Ostravsku. A tak zájemce zvolil Mikulovsko, uvádí Deník. Co ho k volbě řopíku vedlo? Jednak se zajímá o historii, zejména tu válečnou, a pak taky hledal objekt, z nějž by vytvořil vojenské mini muzeum, anebo si vystavěl chatu. A tak pan Mašek doslova spojil příjemné s užitečným.
Dnes jsou bunkry k dispozici jak na jižní Moravě, tak na Litoměřicku, uvádí web IDnes. Kolem nich se však odvíjí řada otázek. Jsou bunkry k dispozici s pozemkem? A je vůbec objekt přístupný? Dotazy jsou pochopitelné: jestliže investujete do bunkru jako do rekreačního objektu, bez pozemku se většinou neobejdete. Potřebujete kus půdy jako zázemí, kůlnu na nářadí a podobně.
A přístup k bunkru? Vždyť velká část těch opevnění je mimo komunikace, uprostřed polí či lesů. A k těm civilní cesty ani silnice zpravidla nevedly. Takže odpověď je zapotřebí hledat individuálně u každého jednotlivého řopíku. Řopík pana Maška byl dokončen v červnu 1938. Kolem dokola bylo neutěšené houští, které narostlo na černé skládce. A tak vysvobodit bunkr z náletových dřevin stálo majitele nemalé úsilí. Co se však týká pozemku a přístupu, měl pan Mašek velké štěstí – bunkr se prodával s pozemkem, na němž stojí, a vedle se nachází veřejná komunikace.
Nevyužívaná stodola prošla obdivuhodnou přestavbou. Mladí manželé z Česka se o ni postarali sami
Úpravy bunkru
Do bunkru pana Maška trochu zatékalo, což spravila vhodná izolace a drobné stavební úpravy. Pak majitel řešil dveře a střílny, aby mu kolemjdoucí dovnitř nevhazovali odpadky. Jednou z původních myšlenek majitele bylo přeměnit řopík na miniaturní vojenské muzeum. Postupem času však tuto myšlenku zřejmě opustil a rozhodl se, že bunkr upraví pouze na rekreační objekt. Dnes má Maškův bunkr elektřinu, klimatizaci, koupelnu i toaletu. O tom, že jistý Američan chce bunkrovou chatu využívat jako penzion, jsme na BydlímeÚtulně také psali.
Řopík pana Maška nezapře, že je jeho majitelem IT specialista a radioamatér, který využil různá technologická řešení a vychytávky, píše web Lidovky. Sám svému bunkru říká satelitní řopík, neboť na jeho střeše je obří parabolická anténa, solární panely a kamery. Je to rovněž jediný bunkr u nás, který disponuje SBD modulem satelitního telefonu Iridium; od společnosti Iridium Communications získal Pavel Mašek i certifikát k jeho užívání. Kromě toho má na svém řopíku číslo popisné a dopisní schránku – prostě oficiální adresu. Majitel vdechl řopíku nový život.
Napište komentář