Dnes již domy na venkově slouží většině lidem k víkendovým a prázdninovým pobytům. Váže se k nim nábytek z masívu, proutěné koše, keramické mísy, smaltované nádobí, ruční mlýnky, dřevěná prkýnka namísto plastových, litinové dekorace, svíčky a petrolejové lampy.
Někdo si už svou chalupu modernizoval, ale v některých stále na vás dýchá teplo domova, ačkoliv tam vlastně nikdo nebydlí a mnohé z těchto historických věcí jsou stále nejen k vidění, ale i k používání. Jak je to možné?
Kvalita a poctivá ruční práce
Netvrdíme, že vše co pochází z dnešní doby, stojí za houby, ale ve většině případů postrádají tyto výrobky „duši“ i kvalitu. Jsme vysoce konzumní společnost a výrobky se již nevyrábějí na 100 let, pro další generace, ale pouze na chvíli, abyste byli nucení pořídit si další/nové. Někdo by mohl namítnout, že to přesně takto musí být, jelikož populace lidstva roste a je potřeba vytvářet nová pracovní místa – vlastně je to takový kolotoč. Ale stejně…
Jo stará dobrá ruční práce. A stejně tak i poctivě uhnětené těsto a domácí koláče. Prádlo vybělené na sluníčku namísto Sava. Srovnávat doby by nebylo fér a ani nechceme. Spíš se podívejme na to, v čem bylo hospodaření našich babiček lepší?
Vše našlo své využití
Ani dnes nemusíte vyhazovat to, co ještě slouží. Ne každý výrobek se rozpadne po půl roce používání. Často jde pouze o výmluvu. Proč vyhazovat tři roky staré povlečení, když ještě slouží? Odpovězte si sami – už se vám prostě nelíbí. Chtělo by to oživit domácnost něčím novým. Stejně tak se vyhazují koberečky, taburety, pohovky, komody a další vybavení.
Ne, že by naše babičky netoužily mít pěknější domácnost, ale oplývaly daleko větší dávkou kreativity a zručností. Než by staré povlečení vyhodily, raději jej přešily na novější a líbivější verzi. Stará rozviklaná židle také neskončila u popelnice, ale pomalovaná ozdobnými ornamenty sloužila ještě například jako stolík pro květináč. Své uplatnění našlo i staré jízdní kolo a další věci.
Hýření potravinami
Totéž, co platilo o vybavení domu (nábytku a věcech) platilo také pro kuchyni. Když pomineme fakt, že většina ovoce, zeleniny a bylinek pocházela z vlastních zdrojů, tak naše babičky dokázaly využít téměř vše. Slupky z jablíček použily na čaj, kosti na polévku, zbylé brambory od oběda na těsto na bramborové šišky s mákem, zkyslé mléko na tvaroh apod. Dnes se vyhazuje a nahrazuje.
Oblečení
Nepamatuji si, že by se vyhazovalo staré oblečení. Vždy se přešilo na něco, co mohlo ještě dál sloužit. Páraly se i staré svetry a pletly nové, případně babička uháčkovala dětem papuče nebo kobereček do síně, aby nožky na dlažbě nezábly. Totéž platilo o bytovém textilu. Pokud se to nehodilo a nechtělo skladovat doma, někomu se to prostě dalo, kdo ještě daný oděv, látku dál využil. Tím se udržovaly i dobré sousedské vztahy a lidé si vzájemně pomohli.
Staré dobré sklepy
Ještě donedávna měl každý správný Čech napěchovaný sklep vlastními zavařeninami a uskladněnou zeleninou. Cibule, brambory, nakládané okurky, čalamády, strouhaná jablíčka na štrůdl, dětské přesnídávky, rybíz, jahody, maliny, marmelády, povidla a další. Na takový sklep dnes narazíte zřídka.
Většinou je napěchovaný věcmi, které už doma nechceme – starý nábytek, pytle s oblečením, dokonce i knížky, hračky. A pak si stěžujeme na bídný život, nedostatek práce i peněz. V horším případě v takovém sklepě spí bezdomovec. Osobně bych dobu našich babiček s chutí vrátila zpátky. Lidé si více vážili věcí i sami sebe.
Obrázek: pixabay.com
