Nevyhazovat zbytky jídel do klasického odpadkového koše se stalo (doufáme) už samozřejmostí ve všech domácnostech. Nejenže tak odpadkový koš zapáchá, ale je to škodlivé i pro životní prostředí. Běžně již lidé zbytky jídel házejí do kbelíku či menšího odpadkového koše. Někde je samozřejmostí, že se tyto zbytky pak jednou týdně odváží zároveň s jiným odpadem, jinde se musíte o likvidaci bohužel postarat sami.
Skvělým řešením je kompost. Kompostér můžete mít umístěný na balkoně, ve sklepě nebo na své zahradě. A pokud zahradu nemáte, není nic snadnějšího, než se domluvit s někým známým či přímo z vaší rodiny.
Jak s kompostováním začít
-
Nejdříve je nutné najít vhodné místo, kde kompostér umístíte. Ideální místo je takové, kde nebude vystaven přímému slunci, větru a dešti. Již při výběru kompostéru myslete i na přístup žížal a dalších půdních organismů. Podložka kompostéru by tedy měla být z propustného materiálu.
-
Jakmile máte vybráno místo, přemýšlejte nad jeho velikostí. Menším zahrádkářům postačí kompostér o objemu 400 až 600 litrů. Pro větší kompostování, kde hodláte přidávat i listí, trávu, větvičky, je pak vhodné sestavení vlastního zařízení, třeba z desek.
Příprava kompostéru
-
Pokud máte kompostér již na svém místě a připraven, zbývá umístit na dno buď slámu nebo drobné větvičky. Díky nim bude do kompostéru proudit vzduch a zamezíte tak zápachu.
-
Přibude-li do kompostéru větší množství listí, trávy, zbytků zeleniny, promíchejte kompost s trochou klasické zeminy, usnadníte tak práci drobným půdním mikroorganismům a živočichům.
-
Počítejte s tím, že kompost je třeba čas od času provzdušnit překopáním, zajistí to rychlejší vyzrávání. Mimo překopávání lze zrání urychlit pomocí aktivátoru kompostu.
Co do kompostéru nepatří
-
Plevel
-
Rosliny napadané škůdci
-
Rosliny s chorobami
-
Natě z brambor
-
Maso, kosti, tuk
-
Kameny, stavební suť
-
Popel
-
Trus domácích zvířat
-
Léky, chemikálie
-
Nerozložitelné materiály (plast, sklo, pleny atd.)
-
Pecky a slupky z tropického ovoce
-
Listí z ořešáku
Obrázky: pixabay
