Stěhují se hlavně v březnu, někdy však už únoru. Pak na nás čekají, až si vyjedeme na víkend někam do přírody. Aktivní jsou v létě, kdy je vídáme častěji.
Klima jim svědčí, protože vysoká teplota urychluje jejich vývojový cyklus. Navzdory mýtům za nimi vůbec nemusíte chodit do lesa. Narazíte na ně kdekoli, kde je porost vyšší než 20 centimetrů. Tedy i v městském parku, na louce nebo vesnické cestě. Oteplování obecně způsobuje, že jsou klíšťata na větším území a rychleji se množí. Rozšiřují je také hlodavci i větší zvířata. Další oblastí plnou mýtů jsou nemoci, které přenášejí. Co dalšího?
Sezóna klíšťat a výskyt
Ve sklepích mohou být aktivní po celou zimu, venku se aktivují při teplotě nad 4–5 stupňů Celsia. Oteplování klimatu a mírné zimy prodloužily jejich aktivitu od února či března až do listopadu. Navíc je můžete potkat skutečně po celé ČR. Preferují středně vlhká místa, hlavně však smíšené či listnaté lesy. Stejně tak ale i jejich okraje či louky poblíž. Bohužel se s nimi lze setkat prakticky všude. V parku, na náměstí, na zahradě i pustině u paneláků.
Nepadají ze stromů, neumí létat, avšak žijí na stromech a šplhají do výšky cca 1,5 metru. Visí proto na listech, trávě či keřích. Tam čekají na průchod případného hostitele. Klíšťata sledují pach. Cítí uličku, kanál, po kterém se pohybují lidé nebo zvířata. Jsou citlivá na vysychání. „Proto cítí začátek dne.“ Jejich doba krmení je hlavně za soumraku a během svítání.
Strážci zahrady bez klíšťat. Výrazná vůně rostlin nedá vetřelcům chvíli klidu
Co je přitahuje a odpuzuje?
Klíště podobně jako komár reaguje na oxid uhličitý, který vydechujete. Stejně tak na kyselinu mléčnou v lidském potu a teplo vašeho těla. Registrují také chvění země během pohybu čehokoli živého. Proto je těžké se jim vyhnout. Hodně je také přitahuje psí pach, takže člověk venčící psa zaujme všechna klíšťata v okolí. Základní obrana je dvojí. Zakryjte si tělo co nejvíce látkou (dlouhé rukávy) a používejte adekvátní repelent.
Tento hmyz odradí také vůně oleje, je však třeba správně volit. Vanilkový je totiž naopak přitahuje. Olej se silnějším pachem je ale dovede odehnat. Stále ovšem půjde o dočasný efekt. Příliš koncentrované oleje přímo na kůži mohou způsobit vyrážky nebo alergie. Odstrašující účinek má ten citronový, eukalyptus, levandule, anýz, máta polní, bergamot, citron, tymián či borovice. „Strach se syntetických látek je chyba. Výborná je specifická jemná směs.“
Bezpečná procházka v přírodě bez přisátého klíštěte. Infekční parazit nebude mít šanci
Jak kontrolovat kůži a neodstraňovat klíště
Velmi snadno ho přehlédnete. Po návratu z lesa se vyplatí svléknout a vytřepat oděv, ideálně nad vanou. Při praní volte teplotu nad 40 stupňů, nejlépe 60. Krátké praní na 40 jim neublíží. Vlastní kůži si pak vydrhněte kartáčem nebo houbičkou. Máte tak šanci, že se čerstvého vetřelce zbavíte. Přisáté klíště nemažte a nelijte na něj alkohol. Tahání prsty či mačkání pinzetou povede jen k tomu, že se do rány dostane větší objem jeho slin. Tedy i virů a bakterií.
V lékárnách se dá koupit například protiklíšťovou kartičku. Pinzetou ho nikdy netiskněte, ani s ním nekruťte – to je nebezpečný mýtus. Klíště se samo také nezašroubuje do kůže, jen se zakousne. Existuje i speciální pumpa. Pointou je ale plynulé a pomalé vytažení, aby v ráně nezůstal žádný jeho kousek. Pak ránu vydezinfikuje. Nic nezkazíte kontrolou u lékaře. Přejeme hodně výletů do přírody a minimum nečekaných setkání.
Zdroj: Fakt
