Výbava do školy byla v období socialismu především praktická. Každá pomůcka měla svůj účel, nešlo o módní výstřelky jako dnes.
Školní výbava za socialismu nebyla jen o tom „něco mít“, ale hlavně o tom, co přesně bylo povolené a kdy. Na rozdíl ode dneška byl výběr pomůcek omezený. Děti měly podobné aktovky, stejné sešity a často i identické psací potřeby. Přesto si každý pamatuje specifické názvy a „vychytávky“. Dnešní děti mají technologie, tehdejší děti měly kreativitu.
Povinná školní výbava za socialismu
Například psaní perem bylo pro prvňáky doslova slavnostní moment – nejprve se psalo tužkou a teprve později mohli žáci přejít na inkoust. Součástí výuky byl i kalamář, ze kterého se plnil inkoust, a speciální hadřík na čištění hrotu. Nechyběl ani piják, který pomáhal vysušit inkoust, protože ten zasychal pomalu.
Retro kvíz na téma klasická domácnost za socialismu: Kdo má dobrou paměť, ten může dát i 8/10
Škola byla plná rituálů a každá pomůcka měla své pevné místo. Pokud patříte mezi ročníky, které chodily do školy ještě za Československa, u tohoto kvízu si s nostalgií zavzpomínáte na svá léta ve školních lavicích.
Kvíz: Pamatujete si socialistickou školní výbavu?
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ProŽeny, Maminka
U otázky materiálu lavic by v odpovědích byla vhodnější kombinace materiálů, protože lavici netvoří jen stolní deska, ale taky nohy k ní. My jsme měli nohy kovové a dřevěnou, ovšem nesklopnou stolní desku. Škol, kde by stolní desky školních lavic byly sklopné, asi moc nebylo, vsadil bych spíš na protekční umisťování do škol ve větších městech jako Praha apod.
Školní lavice za socialismu pamatuji dřevěné i bakelitové( plastové), ty dřevěné pocházely ovšem z 1. republiky a byly to skutečně lavice, neměly židli, ti co seděli uprostřed museli přelézat sousedy.