Pro mnohé byl Tuzex symbolem luxusu, který běžné obchody nemohly nabídnout. Právě tady se dala koupit spousta zahraničního zboží v ČSSR normálně nedostupného.
Koupit značkové džíny, zahraniční kosmetiku, elektroniku nebo oblíbené západní sladkosti bylo možné jen ve speciálních obchodech, z nichž nejznámější byl Tuzex. Háček spočíval v tom, že československé koruny zde nestačily – platilo se pouze bony nebo cizí měnou. Pro mnoho lidí představoval Tuzex jedinou možnost, jak se dostat ke zboží, které bylo v běžných obchodech nedostupné nebo se vůbec neprodávalo.
Jak se nakupovalo v Tuzexu?
Před prodejnami se proto pohybovali veksláci, kteří nabízeli poukázky výměnou za koruny. Jejich typické zvolání „Bony, nechceš bony?“ se stalo jedním z nejznámějších symbolů osmdesátých let. Přestože šlo o nelegální obchod, byl na mnoha místech téměř každodenní realitou a bezpečnostní složky jej často jen obtížně potíraly.
Samotné bony byly poukázky určené především pro lidi, kteří získali cizí měnu legální cestou, například od příbuzných ze zahraničí nebo za práci v cizině. Protože však většina obyvatel k valutám přístup neměla, vznikl kolem Tuzexu rozsáhlý černý trh. Veksláci nakupovali bony od lidí s cizí měnou a se ziskem je prodávali dalším zájemcům.
Test znalostí o životě za socialismu: 10 z 10 dají jen Češi, kteří si tehdejší realitu pamatují
Kdo tedy neměl příbuzné v zahraničí nebo přístup k cizí měně, musel se spolehnout právě na veksláky a jejich bony. Právě kolem Tuzexu vznikl jeden z nejznámějších fenoménů pozdního socialismu – místo, kde se střetával nedostatkový trh, touha po západním zboží i neoficiální ekonomika, která fungovala navzdory tehdejším pravidlům.
Kvíz: Jak se nakupovalo v době ČSSR v Tuzexu?
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Pro ženy, Wikipedie, ČeskáTelevize, ČeskýRozhlas
Přidejte svůj názor
Komentovat