Povinná vojenská služba měla v českých zemích dlouhou historii. V samostatném Československu byla všeobecná branná povinnost součástí systému už od roku 1920.
Délka služby se v průběhu let měnila a pro několik generací mužů představovala vojna nedílnou součást dospívání. Například od roku 1933 činila dva roky. Zásadní změnu přinesl branný zákon z roku 1949, který stanovil základní vojenskou službu na 24 měsíců. Pro mladé muže tak nástup do kasáren znamenal, že na dva roky opustí běžný život, rodinu i práci a podřídí se přísnému vojenskému režimu.
Jak vypadala vojna v době ČSSR
Nástup na vojnu byl pro každého výrazný zásah do dosavadního života. Odvodní povinnost se týkala mužů, kteří dovršili 18 let, a možností, jak se službě vyhnout, bylo málo. Jednou z nejznámějších byla takzvaná modrá knížka, která potvrzovala zpravidla zdravotní nezpůsobilost k výkonu vojenské služby.
Retro kvíz na téma spotřebiče z dob socialismu: Pro starší ročníky je 10 z 10 bodů povinností
První týdny byly zvláštní kapitolou. Národní kronika popisuje takzvaný přijímač, během něhož si noví vojáci zvykali na režim kasáren. Ráno vstávali, absolvovali rozcvičku, převlékali se, společně snídali a poté následoval výcvik. Součástí dne mohlo být pochodování, péče o zbraň, úklid i politické školení mužstva.
Po přijetí následovala také vojenská přísaha. Při ní se mohli sejít vojáci z více útvarů a přijížděli také jejich rodiče, partnerky nebo manželky. Teprve po prvním měsíci se pak vojáci dostávali na svou první vycházku.
Kvíz: Takto vypadala povinná vojenská služba v Československu!
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Ministerstvo obrany, ČT edu, Národní kronika, Wikipedie
Přidejte svůj názor
Komentovat