Dva roky v kasárnách, daný režim a minimum soukromí. To byla zkušenost tisíců československých mužů. Jak pamatujete na vojenskou službu?
Povinná vojenská služba měla v českých zemích dlouhou historii. V samostatném Československu byla všeobecná branná povinnost součástí systému už od roku 1920.
Povinná základní vojenská služba byla po několik desetiletí běžnou součástí života většiny mladých mužů v Československu.
Každé povolání má svůj vlastní jazyk a armáda není výjimkou. Vojenský slang neboli hantýrka vznikal po desetiletí v kasárnách, na cvičištích i během povinné základní vojenské služby.
Každý, kdo absolvoval základní vojenskou službu za socialismu, si dodnes pamatuje, že armáda měla svůj vlastní jazyk.
Kdo prošel kasárnami, ten často tvrdí, že se tam naučil úplně nový jazyk. Vojenská hantýrka byla plná zvláštních výrazů, zkratek a slov, kterým civilista nerozuměl.
Základní vojenská služba za socialismu byla povinná a pro většinu mladých mužů znamenala dva roky života v úplně jiném světě. Měla z nich udělat obránce vlasti.
Realita služby nebyla vždy idylická. Docházelo k nehodám, šikaně i psychickému tlaku. Jen mezi lety 1964–1989 zemřely během služby tisíce vojáků, často mimo bojové situace.