Zahrádkářský zákon je soubor ustanovení toho, co majitel pozemků dělat nesmí, a naopak co dělat musí. V případě překračování zákona samozřejmě hrozí pokuty.
Každý zahrádkář by se měl zamyslet nad tím, jestli užíváním své zahrady neporušuje nějaký zákon. Těch je totiž celá řada a majitelé pozemků by se s nimi měli seznámit. Jen tak se totiž vyhnete jak třeba sousedským sporům, tak i většímu porušení nějakého nařízení. Určité zákony, směrnice a nařízení nejsou veřejnosti příliš známé, a tak byste mohli riskovat jejich překračování. A to je obvykle spjato s vysokými pokutami.
Zahrádkářská činnost je podřízena určitému řádu
Zahrádkáři by měli být obeznámeni s řadou zákonů, které se týkají jejich činnosti. Jedním ze základních předpisů je zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti, známý jako zahrádkářský zákon. Ten uznává zahrádkářství jako veřejně prospěšnou činnost a klade důraz na ochranu přírody a životního prostředí. Zahrádkářský zákon také upravuje pachtovní smlouvy a poskytuje zahrádkářským spolkům právní ochranu, zejména v případě, že by obce chtěly pozemky prodat developerům.
Dále je důležité znát občanský zákoník, zejména v částech, které se týkají vlastnických práv a smluvních vztahů. Zahrádkáři by měli být také informováni o místních vyhláškách a nařízeních, jež mohou ovlivňovat jejich činnost, jako jsou například pravidla pro využívání vody nebo omezení týkající se používání hnojiv a pesticidů. V neposlední řadě je vhodné sledovat i legislativní změny, protože zákony se mohou časem měnit a mít přímý dopad na zahrádkářskou praxi.
S příspěvky na bydlení se v Česku roztrhl pytel. Mnohdy se vyplatí zůstat v drahém bytě
Co na zahradě smíte, a co nikoliv
Každý majitel zahrady si může myslet, že si na svém pozemku může dělat všechno, co ho napadne. Jenomže jeho konání se může dotýkat ochrany přírody, vztahů mezi sousedy, poškozování cizího majetku, dopadu na všeobecné zdraví atd. I když na zahradě každý pracuje v dobré víře, snaží se vytvořit oázu klidu, samozásobení zeleninou a ovocem, koutek pro hraní a sportování dětí a rodiny, přece jen mohou jednotlivé činy být v rozporu s tím, co nařídili zákonodárci. A proto je lepší se s některými zákony seznámit.
Plevel a invazivní rostliny
Na invazivní rostliny pamatuje zákon o rostlinolékařské péči, konkrétně 326/2004 Sb., který upravuje i to, jakým způsobem se musí každý majitel starat o své pozemky. V podstatě se to týká hlavně redukce plevelů, aby se nešířily do okolí a nedělaly škodu na ostatních pozemcích. A pak jde o invazivní druhy rostlin, jež se krajinou volně šíří. Těchto rostlin je vytipována celá řada a zahrádkáři a majitelé pozemků se musí postarat o jejich likvidaci. Žádný majitel nesmí svůj pozemek nechat divoce zarůst, uvádí iReceptář.
Nedodržování zákona je v těchto případech posuzováno zpravidla jako přestupek, a tak si majitel, který se řádně o svůj pozemek nestará, může vykoledovat pokutu i 30–100 tisíc korun; v případě firem může dosáhnout pokuta od 0,5 do 1 milionu. Výše obvykle závisí na rozsahu způsobené škody nebo možnosti, že ke škodě dojde. Na invazivní rostliny je u nás pohlíženo poměrně přísně (bolševník, pajasan, některé druhy křídlatek, netýkavky, pěťour, vlčí bob, akát).
Kvůli nim totiž může dojít ke zničení celého ekosystému. Většina z nich se nekontrolovatelně šíří, a navíc bývají jedovaté pro lidi i zvířata, jak zmiňuje také web InvazivníDruhyNature. Někdy totiž zahrádkář ani sám neví, co mu to vlastně na pozemku roste.
Další směrnice a nařízení týkající se zahrady
Zákon dále reguluje kácení stromů, vypalování trávy, pálení listí, přesah vašich stromů a ovoce k sousedovi a obráceně, kácení či ořez sousedových stromů; někde bývá zákaz zakládání ohňů či napouštění bazénů; zákon řeší i mnoho jiných situací, k nimž může v souvislosti s vlastnictvím a užíváním zahrady docházet. Na BydlímeÚtulně jsme také napsali o tom, že majitel pozemku nesmí nechat růst dřeviny pod elektrickým vedením.
Napište komentář