Widow’s Walk býval prostor zřizovaný v pobřežních domech až u střechy, nejčastěji okolo komína. Využíván byl zpravidla jako pozorovatelna.
Když muž navštívil opuštěný dům po své babičce, našel tajemné prostory, o nichž předtím nikdo z rodiny nevěděl. Stavba tohoto domu byla sama o sobě pozoruhodná svou architekturou. Díky kupolovité věži vypadala spíš jako kostel. Po podrobnějším průzkumu domu se ukázalo, že skrývá řadu pokladů – předmětů i příběhů z minulosti. A v podkroví byla nalezena vyhlídková místnost, která byla doposud zrakům příbuzných utajena, píše web PositiveVibration.
Pozorovatelna slaměných vdov
Tato věžní místnost vybavená velkými okny nabízela panoramatický výhled a okamžitě v dědici vzbudila zvědavost. Účel této místnosti nebyl zprvu zcela jasný. Až později byl pokoj identifikován jako „Widow’s Walk“ coby typický rys pobřežních domů z 19. století. Tuto „pozorovatelnu“ na vyvýšeném místě domu používaly ženy námořníků, když vyhlížely na moře a očekávaly návrat lodí. Název pozorovatelny však vyplýval z toho, že mnoho žen už se svých manželů po ztroskotání lodí nedočkalo. Moře si jejich muže vzalo a z nich rázem byly vdovy.
Čili tato místnost měla hluboký emocionální význam. Stejně tak byla praktická při větrání domu – teplý vzduch unikal a dovnitř se dostal chladnější vánek. Což ukazovalo na mimořádnou architektonickou vynalézavost té doby. Widow’s Walk, známý také jako Widow’s Watch či Roofwalk, je charakteristickým prvkem architektury 19. století, který se často nachází na střechách pobřežních domů v Severní Americe.
Nikdo nechápal, proč firma kupuje starý stadion doslova za pár drobných. Přestavba všechny nadchla
Tento rys, který se skládá ze zábradlím ohraničené střešní plošiny, často doplněné vnitřní kupolí nebo věžičkou, je považován za odraz italského architektonického stylu. Jedná se vlastně o variaci italské kupole, jejímž příkladem je archetypální belvedere. Bývala důležitým okrasným zakončením tohoto stylu, přestože často vyžadovala velkou údržbu a v zimním období byla náchylná k únikům tepla.
Oživlá historie starého domu
V amerických přímořských oblastech – kromě svého využití coby vyhlídková plošina – byly často tyto místnosti stavěny kolem komína rezidence, čímž k němu vytvářely přístup. To umožňovalo obyvatelům domu sypat písek do hořících komínů v naději, že zabrání spálení celého domu, píše se na webu LivAbl.
Ale vraťme se k muži, který zdědil dům po své babičce a objevil tento dávno zapomenutý prostor. Našel zde mnoho předmětů, které v rodině vyvolaly osobní vzpomínky a babičku a její dobu znovu připomněly. Tato zkušenost potvrdila, že historie se neuchovává jen v knihách a muzeích, ale i ve strukturách budov a v předmětech, které byly a zůstaly němými svědky dávných životů. Na BydlímeÚtulně jsme také napsali o domě ve viktoriánském stylu s interiérem jako na zámku.
Napište komentář