Každé povolání má svůj vlastní jazyk a armáda není výjimkou. Vojenský slang neboli hantýrka vznikal po desetiletí v kasárnách, na cvičištích i během povinné základní vojenské služby.
Vojenský slang provázel české vojáky po mnoho generací. Nejvíce se rozšířil v době povinné základní vojenské služby, kdy se v kasárnách setkávali muži z různých koutů republiky. Každý útvar měl sice své specifické výrazy, ale některé pojmy znali téměř všichni. Mezi nejznámější patřili „bažanti“, tedy nováčci, „mazáci“, kteří už měli část služby za sebou, nebo „lampasáci“, jak se lidově říkalo vojákům z povolání. Právě společný slovník pomáhal vojákům rychle se zorientovat v prostředí kasáren a stal se nedílnou součástí každodenního života během služby.
Rozumíte vojenské hantýrce?
Mnoho výrazů vzniklo z praktické potřeby nebo jako způsob, jak odlehčit náročný vojenský režim. Vojáci tak nechodili uklízet, ale na „rajón“, nepřebírali výstroj, nýbrž ji „fasovali“, a po skončení služby se těšili, až půjdou „do civilu“. Vedle oficiálních vojenských povelů a předpisů existoval neformální jazyk, kterému rozuměli především samotní vojáci. Tento specifický slovník se předával z jednoho ročníku na druhý a stal se součástí vojenské kultury, přičemž řada jeho výrazů zdomácněla i mimo kasárna.
Test znalostí rybářského slangu: Všem 10 pojmům nejspíše porozumí jen opravdu zkušení rybáři
Dodnes se některé vojenské výrazy používají i mezi lidmi, kteří na vojně nikdy nebyli. Slova jako „pakárna“, „padla“ nebo „fasovat“ už dávno překročila hranice armády a běžně zaznívají v každodenní češtině. Mnozí je používají, aniž by tušili jejich původ nebo souvislost s povinnou vojenskou službou. Vojenský slang tak zůstává zajímavou součástí českého jazyka a připomínkou doby, kdy byla vojna běžnou zkušeností většiny mladých mužů.
Kvíz: Kasárna měla svůj vlastní jazyk. Některým výrazům rozuměli jen vojáci
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů VojenskáTuristika, EDUČeskáTelevize

Přidejte svůj názor
Komentovat