Dřevěný popel je vynikající hnojivo. Můžete jím podpořit třeba růst cibule. Pokud topíte v krbových kamnech anebo v hlavním kotli dřevem, budete mít během topné sezony popela habaděj.
Když použijete do záhonků dřevěný popel, zlepšíte především strukturu půdy. Provzdušníte ji a odvodníte. Tím zamezíte přemokřování kořenů cibule, které nadměrnou vlhkost opravdu nesnášejí. Začnou pak velmi rychle zahnívat a plesnivět. To je první ze dvou výhod dřevěného popela v záhoncích. A pak je na řadě využití popela z neopracovaného dřeva jako hnojicího přípravku.
Popel ze dřeva je vlastně minerální hnojivo
Dřevěný popel je totiž plný minerálních látek, zejména železa, manganu, hořčíku, draslíku, vápníku a fosforu a některých dalších důležitých stopových prvků. Navíc jsou tyto látky ve formě, která je pro rostliny ihned využitelná. Tyto živiny se do dřeva dostaly z půdy v průběhu růstu stromů, a tak se teď, po jeho spálení, mohou zase vrátit zpátky. Nejvhodnějším způsobem, jak dostat živiny do půdy, je nějaký čas před výsadbou záhon na povrchu dřevěným popelem posypat, radí TheGuardian. Živné látky se tak s deštěm dostanou do půdy a připraví cibuli optimální růstové podmínky.
Jestliže jste to však nestihli před vysazením cibule, můžete to provést i nyní. Malé množství popela lehce zapravte do půdy kolem cibulí. Živiny se postupně uvolní a vy budete překvapeni, jak budou nové cibule velké a pevné. Je však také na místě upozornění, že popelem byste mohli půdu přehnojit. Proto ho používejte jen ve velmi tenké vrstvě a znovu můžete stejnou vrstvu přidat po sklizni.
Kopřiva může být mnohem užitečnější, než se zdá. Jako hnojivo ji ocení hlavně rajčata
Nehnojte popelem kyselomilné rostliny
Pokud momentálně popel ze dřeva nevyužijete, nasypte ho klidně do kompostu. Přesto, že je dřevěný popel pro cibuli a některé další rostliny (pro drobné ovoce, plodovou zeleninu, cibuloviny i květiny a keře) vynikající, a často bývá zmiňován jako univerzální hnojivo, není tomu tak. Existují rostliny, pro které vhodný není, upozorňuje web TheSpruce.
Jedná se zejména o rostliny kyselomilné: veškeré jehličnany, rododendrony, azalky, vřesy a vřesovce, borůvky, pomněnky a konvalinky, lilie, hortenzie, chryzantémy, chrpy a z keřů třeba vilíny a zimolezy. Dřevěný popel má totiž pH až 12, kdežto kyselomilné rostliny potřebují půdní chemickou reakci nižší než 6,5. Na BydlímeÚtulně jsme také napsali, jak, čím a kdy byste měli přihnojovat česnek.
Zdroje: TheGuardian, TheSpruce
Napište komentář