Za neplacení záloh na služby hrozí vysoké sankce. Týkají se všech uživatelů bytů

Zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou povinni platit měsíčně všichni uživatelé bytů, a to ať jsou jeho majiteli, nebo jen nájemníky.

Takových služeb, o nichž je řeč, je celá řada: spotřeba studené a teplé vody, odpadní vody, teplo, výtah, společná TV anténa, odpadky, osvětlení na chodbách, úklid domu aj. Poskytovatel služeb, což je buď SVJ, družstvo, či majitel bytového domu, musí pravidelně za tyto služby platit dodavatelům. A kde by bral peníze? Musí je tedy včas vybrat od těch, jimž jsou služby poskytovány. Tedy od uživatelů bytů.

A pokud někdo zálohy nehradí, stává se jakýmsi parazitem, jenž žije na úkor ostatních. Avšak zákon na tyto situace myslí a nakonec neplatiče dožene. Dříve či později budou neplatiči pokutováni za pozdní úhrady. V případě, že dlužné částky neuhradí do určité doby, přibydou úroky z prodlení, sděluje web Finance.

Zálohy na služby a jejich výpočet

Pro výpočet záloh na služby slouží několik ukazatelů. Jedním z nich je počet osob v domácnosti. Z toho plyne i povinnost pravidelně hlásit změnu počtu osob, které se v bytě zdržují. Pokud uživatel bytu nenahlásí počet osob, jež užívají byt, anebo změnu tohoto stavu, případně tento fakt záměrně zamlčí, lze mu účtovat pokutu 50 Kč za každý den prodlení ve splnění této ohlašovací povinnosti. Bez této informace by totiž nemohla být výše záloh vypočítána správně.

Dále se stanovení záloh řídí aktuálními cenami služeb a dosavadní spotřebou, uvádějí na webu Hypoindex. O výši záloh rozhoduje poskytovatel, tj. představenstvo družstva, výbor nebo shromáždění SVJ či pronajímatel bytů. Zpravidla se výše záloh stanovuje jako měsíční podíl, tedy jedna dvanáctina z předpokládaných ročních nákladů na služby, a to podle uplynulého roku, podle posledního zúčtovacího období anebo z předpokládaných cen běžného roku.

Někdy se tedy během roku mohou zálohy i zvýšit, uvádí web MSN, aby se zohlednilo zdražování a inflace. Tak se uživatelé bytů vyhnou vysokým doplatkům za zúčtovací období. A poskytovatel bude mít průběžně dostatek finančních prostředků na úhrady dodavatelům. Pokud máte dluh, neváhejte s jeho úhradou. Jinak vás, kromě pokut, dostihnou nepříjemné úroky z prodlení. Pokud jste vyzváni k úhradě a nemáte okamžitě dostatek peněz, domluvte se s poskytovatelem a zkuste si sjednat splátkový kalendář.

Srovnání dodavatelů elektřiny a plynu vám přinese úspory

Úroky z prodlení z nezaplacených záloh

Pokud nezaplatíte zálohy na služby včas, anebo jejich následné vyúčtování, hrozí vám sankce peněžitého charakteru. V praxi to tedy podle webu HomeInCube znamená, že neuhrazené zálohy se započítávají do ročního vyúčtování služeb. Pak už po vás bude požadována jednorázová, ale většinou vysoká dlužná částka, takzvaný nedoplatek. A nevyhnete se úrokům z prodlení z dlužných záloh.

Ty musíte zaplatit za celou dobu od splatnosti záloh až do doby, kdy buď byly zálohy uhrazeny, anebo do té doby, kdy bylo provedeno vyúčtování záloh. Jinak řečeno: do termínu vyúčtování se tedy počítají úroky z prodlení z neuhrazených záloh, poté z neuhrazeného vyúčtování, pokud je výsledkem nedoplatek. Vyúčtování záloh je poskytovatel služeb povinen provést do konce dubna následujícího roku, píše se na webu Sousedé.

Výše úroků z prodlení

Výše úroku z prodlení podle vládního nařízení odpovídá ročně výši repo sazby, stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 %. Znamená to, že se každý rok může úrok z prodlení měnit podle toho, jaká repo sazba bude stanovena Českou národní bankou.

Příklad:

Jestliže k 1. lednu běžného roku činila repo sazba 3,75 %, bude připočteno 8 % a za prodlení v placení záloh bude za první pololetí roku použit úrok 11,75 %. K 1. červenci téhož roku se může repo sazba změnit, ČNB kupříkladu určí 7 %. Pak po přičtení 8 % budou konečné úroky z prodlení v placení záloh za druhé pololetí činit 15 %. Sami uznáte, že to není málo.

Pokud by neplatič neuhradil ani nedoplatek z ročního vyúčtování, nastupují další sankce. Termín finančního vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb je 4 měsíce od doručení vyúčtování příjemci. Pokud ani pak příjemce služeb svůj závazek neuhradí, narůstají další úroky z prodlení, a to z celého nedoplatku. Když ani tehdy uživatel bytu nezaplatí, celá záležitost pravděpodobně skončí u soudu. O dalších pokutách, tentokrát za skladování věcí na chodbách bytového domu, jsme na BydlímeÚtulně už psali.