Pařeniště, které je možné označit jako malý skleník nebo fóliovník, zahrádkářům dovoluje začít sezonu dřív, než se umoudří počasí. Vyrobte si ho svépomocí.
Brzký výsev i výsadba některých druhů zeleniny i květin do pařeniště usnadní práci s jejich předpěstováním. Většinou tyto sazenice máte v kelímcích v bytě za okny, což není vždy vyhovující způsob. Rostlinkám je v bytě až příliš teplo, obzvláště při předjarním sluníčku, které pálí přes okno, pod nímž je horký radiátor. Také tyto kelímky nejsou příliš vzhledné a zabírají mnoho místa. Venkovní pařeniště poskytne rostlinám ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami a bude udržovat vyšší teplotu, což napomáhá rychlejšímu růstu.
Na pařeniště se hodí zbytky dřeva
Výše uvedené důvody vás možná přimějí k tomu, abyste si na příští sezonu připravili pařeniště či malý skleník. Nemusí být z těch nejkvalitnějších materiálů. Stačí, když použijete to, co najdete v kůlně nebo ve dřevníku. A práce? Ani ta vám nebude trvat příliš dlouho. Zručnému domácímu kutilovi postačí hodinka či dvě, a to i s přípravou materiálu. Někdo využije stará prkna, desky a latě, polykarbonát, vyřazená okna (ať už vysklená a doplněná fólií, nebo ještě s tabulkami skla) atd.
Výhodou domácího pařeniště jsou nízké náklady na výrobu. A máte-li dost prostoru, vyrobte si třeba dvě. Místo pro založení pařeniště by mělo být slunečné a chráněné před větrem. Pokud použijete dřevěný rám a budete chtít pařeniště zachovat dlouhou dobu, měli byste dřevo ošetřit proti vlhkosti. Tabule pařeniště mohou být vyrobeny ze starých oken, z průsvitného polykarbonátu, anebo pevné čiré či mléčné fólie. Na BydlímeÚtulně jsme už dříve napsali, jak snadno si můžete svépomocí vyrobit velký fóliovník nebo skleník.
Díky nejnovější metodě pěstování rajčat vzhůru nohama nemají škůdci šanci. Zvládne to i laik
Jakou půdu použít do pařeniště
Počítejte s vyšší vrstvou, aby byl efekt pařeniště dostatečný: vespod by mělo být listí nebo sláma, kompost nebo uleželý hnůj a pak teprve vrstva úrodné půdy. Taková struktura dodává rostlinkám teplo i zespodu, a navíc jim poskytuje výživu. Takže obvodová prkna pařeniště by měla být poněkud vyšší, aby se tam jednotlivé vrstvy i vzešlé rostliny vešly.
Promyslete, jakou výšku budou mít rostliny v pařeništi, než je budete moci vysadit na volný záhon. Podle toho přizpůsobte víko pařeniště, radí web CPykami. Jestli počítáte třeba s rajčaty, měli byste vytvořit sedlovou stříšku. Při pěstování salátů, ředkviček a podobně vám postačí rovné víko. Můžete si vyrobit i jedno přenosné pařeniště, které v případě zhoršení počasí (třeba pozdní mrazíky) usadíte na ty rostliny v záhoně, jimž by hrozila zkáza. Může to být vlastně taková stříška, kterou posadíte tam, kde bude právě potřeba.
Co všechno budete potřebovat při výrobě
Výroba pařeniště ze zbytků je ekologickým i ekonomickým řešením, které vám pomůže maximalizovat využití dostupných zdrojů a zároveň přispět k udržitelnosti. S trochou zručnosti a kreativity vytvoříte funkční pařeniště, jež vám bude sloužit po mnoho sezón. Potřebovat budete desky, samořezné šrouby do dřeva, panty, fólii nebo stará okna, případně polykarbonát. Změřte připravený záhon a na tuto velikost si nachystejte prkna.
Chcete-li mít pařeniště napevno, zatlučte do země hranoly a k nim prkna přišroubujte. Jestliže chcete mít pařeniště přenosné, připravte si hranoly v šířce prken a vytvořte rám. Pak vyrobte horní rám (víko) z užších prken nebo hranolů a potáhněte ho fólií. Pomocí pantů ho připevněte k základně. Stará okna přišroubujete také pomocí vhodných pantů. Budete-li vyrábět sedlovou stříšku, dá to trochu víc práce, ale šikovní kutilové jistě zvládnou i to, zmiňuje GardeningEtc. Nezapomínejte, že během teplých dní byste měli pařeniště na pár hodin otevřít.
Napište komentář