Pád komunistických režimů v Evropě přinesl mnohem víc než jen politické změny. Mnohé státy získaly samostatnost, jiné se rozdělily a desítky měst se vrátily ke svým historickým názvům.
Pád komunistických režimů v letech 1989 až 1991 znamenal pro Evropu a bývalý Sovětský svaz obrovské změny. Vedle demokratizace a pádu železné opony se proměnila také mapa kontinentu. Rozpadly se velké státní celky, vznikly nové země a mnohá města se vrátila ke svým historickým názvům.
Mapa Evropy po pádu komunismu
Nejvýraznější změnou byl rozpad Sovětského svazu na patnáct samostatných států. Samostatnost získaly například Ukrajina, Bělorusko, Estonsko, Lotyšsko nebo Litva. Podobný osud potkal také Jugoslávii a Československo, které se rozdělily na menší státy.
Měnící se politická situace se promítla i do názvů měst. Sovětská jména připomínající Lenina, Stalina nebo další komunistické představitele postupně mizela. Leningrad se opět stal Petrohradem, Sverdlovsk se vrátil k názvu Jekatěrinburg a český Gottwaldov znovu získal jméno Zlín.
Retro kvíz na téma technologický pokrok v 90. letech: Mladí 10 věcí možná ani neznají
Návrat k historickým názvům symbolizoval odklon od totalitní minulosti. Pro obyvatele mnoha zemí šlo o důležitý krok, který měl zdůraznit nově nabytou svobodu a navázání na tradice přerušené desetiletími komunistické vlády. A jelikož šlo o změny poměrně výrazné, může být náročné se v nich správně orientovat. To může ukázat i následující kvíz.
Kvíz: Změna mapy Evropy po pádu komunismu
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, iDnes
Přidejte svůj názor
Komentovat