Pro mnoho pamětníků je socialistická škola spojena s typickými rituály – nástupy pionýrů, povinnou výukou ruštiny, školními jídelnami i soutěžemi mezi třídami.
Kolik stály potraviny v socialistických obchodech? To je otázka, která mnohé z nás vrací do časů dětství či dětství našich rodičů.
Ideální socialistická žena měla být fyzicky zdatná, optimistická a plná energie, tedy přesný opak zahálčivé dámy z kapitalistických zemí, jak ji často líčila dobová propaganda.
Ženy se v době socialismu věnovaly po práci především manuálním aktivitám, jejichž výsledek jim mohl přinést praktický užitek.
Současní pamětníci při procházení přeplněných supermarketů často vzpomínají na prázdné regály v obchodech v době socialismu. Tehdy se nakupovalo takzvaně pod pultem.
Školní docházka v socialistickém Československu měla účel nejen vzdělávací, ale také ideologický. Předměty, které se vyučovaly dříve, měly v mladých lidech podnítit loajalitu komunistickému režimu.
Pohled na období socialismu v Československu je dnes často rozporuplný. Někteří vzpomínají na stabilitu a soudržnost, jiní na nedostatek svobody a omezené možnosti volby.
Bydlení v době socialismu nebylo jen o přidělení bytu, ale i o způsobu života uvnitř domů. Většina bytů byla relativně podobná.
Ačkoliv socialismus zajišťoval jistotu zaměstnání a určité sociální výhody, limitoval osobní motivaci a individuální kariérní růst.
Pracovní pohovor byl v minulém režimu často další formou sledování kádrové spolehlivosti. Od těch dnešních se dost lišil.
V podmínkách centrálně plánovaného hospodářství byly značky příslibem kvality a dlouhé životnosti.
Kontrola a omezení, tak by se dal jasně a stručně popsat socialismus v Československu v letech 1948 až 1989. Někteří mají jeho pravidla ještě v živé paměti.