Sousedská práva jsou určena občanským zákoníkem. Přesto stále končí mnoho sporů u soudu místo toho, aby je sousedé řešili smírným jednáním.
Málokdo žije na samotě u lesa, takže se většina z nás nevyhne sousedskému soužití, jež přináší jak výhody, tak i nevýhody. Výhodou beze sporu je, že si můžete navzájem vypomoci v náročných a nenadálých životních situacích. Tedy pokud spolu dobře vycházíte. Jestli žijete v neshodě, je tu možnost různých nesrovnalostí, konfliktů a vážných sporů, na které musí právní řád pamatovat.
Občanský zákoník a co v něm lidé hledají
Sice neexistuje žádný „sousedský zákon či zákoník“, ale v případě sporu mají lidé na mysli nejspíš paragrafy 1013 až 1023 občanského zákoníku, který sousedská práva neponechává náhodě. I když ani on nedokáže sousedům ve všech situacích pomoci. A tak se postupem času neustále vyvíjí. V občanském zákoníku lidé často hledají informace týkající se sousedských práv, píše se na webu ePrávo. Může jít o řadu běžných situací, jako je třeba rušení nočního klidu, spory ohledně hranic pozemků, o přerostlé stromy, problémy s vytápěním a mnoho dalších.
Občanský zákoník se kupříkladu zabývá imisemi. Zde je nejdůležitějším aspektem, že imise (rušivé prvky, jako je kouř, hluk, světlo aj., které mohou negativně ovlivňovat život sousedů) nesmí překračovat míru přiměřenou místním poměrům. V praxi to znamená, že musí být v souladu s místními zvyklostmi a obvyklým užíváním nemovitosti.
Sousedé si mezi sebou mohou, a to nejlépe písemnou smlouvou, sjednat práva, která se od zákonné úpravy odlišují. To může později přispět k flexibilnějšímu řešení jejich případných sporů. Tento způsob dispozitivní změny práv je praktický zejména v bytových domech. Tam se často řeší spory při vytopení bytu, shromažďování odpadu nebo nábytku na chodbách nebo u domu, úpravy a využití společných prostor a podobně.
Účty za elektřinu lze snadno snížit. Pomůže i vyhýbání se „špičce“, kdy je odběr nejdražší
Spory majitelů RD a zahrad
Podle naposledy aktualizovaného znění občanského zákoníku, konkrétně jeho § 1016 (dostupného na ZákonyProLidi), platí, že plody, které spadly ze stromů a keřů na sousední pozemek, náleží vlastníkovi tohoto pozemku. Pokud to tedy byly plody vaše, tak po spadnutí na sousedův pozemek vám už nepatří. A vy nemáte právo je vymáhat. Váš soused má i jiná práva. Pokud budou větve vašich stromů přesahovat nad jeho pozemek a způsobovat škodu, je soused oprávněn tyto části stromu sám šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit.
Vaše větve nebo kořeny může na svém pozemku soused zlikvidovat i tehdy, kdy se předpokládá, že by mu mohla být způsobena škoda. Uveďme třeba větve velkého stromu, které se příliš rozrostly a nyní se sklání nad sousedovou střechou. Vše, co soused tímto zákrokem získá, mu náleží. Tedy většinou dřevo a plody, uvádí web FAEI. Před tímto zákrokem by vás však měl soused ústně i písemně požádat, abyste nápravu učinili sami. A jednat až tehdy, když nebudete na jeho oprávněnou žádost reagovat.
Podání sousedské žaloby k civilnímu soudu je na místě tam, kde případ byl řešen již orgány veřejné správy (hygienická stanice, obecní úřad, stavební úřad, policie atd.). Přitom se však nepodařilo docílit ani smíru, ani zastavit sousedovo obtěžující chování. Nedávno jsme pro vás na BydlímeÚtulně také napsali o právech a povinnostech majitelů bytů a jejich nájemníků.
Napište komentář