Kdo vyrážel za socialismu na nákup, často netušil, s čím se vrátí. Nešlo pouze o to, zda měl člověk dost peněz.
U řady běžných potravin byl za socialismu největší problém samotné zboží sehnat. Jakmile se rozneslo, že do obchodu právě dorazilo maso, banány, toaletní papír nebo jiné nedostatkové zboží, mohla se během chvíle vytvořit fronta. Právě fronty, omezený výběr a nejistota, co bude v obchodě právě k dostání, patřily k typickým zkušenostem tehdejšího nakupování.
Jak vypadalo nakupování za socialismu
Výstižnou připomínkou této situace byla plátěná kostkovaná taška na kolečkách, které se říkalo RVHP taška. Mezi lidmi se zkratka žertovně vykládala jako „Ráno vyjedu, hov*o přivezu“. Taška se tak stala symbolem nákupů, při nichž nebylo vůbec jisté, jestli člověk skutečně sežene to, pro co do obchodu vyrazil.
Situaci ovlivňoval také systém centrálního plánování a distribuce. Historický zdroj popisuje, že přednost při zásobování měla například centra těžkého a důlního průmyslu. V některých oblastech proto mohlo být maso nebo vejce obtížněji dostupné než jinde. Významnou roli navíc hrály osobní kontakty a informace: kdo věděl, kdy přijede dodávka, nebo znal někoho v obchodě, mohl mít při shánění nedostatkového zboží výhodu.
Test všeobecných znalostí: Pro každého Čecha by skóre alespoň 8 z 10 bodů neměl být problém
A právě proto se obyčejné nakupování postupně proměnilo v dovednost. Člověk musel vědět, kam jít, kdy přijít, na co se zeptat a někdy také koho znát. Samoobsluhy sice přinášely modernější způsob prodeje a jejich počet rychle rostl, ale samy o sobě problém nedostatku nevyřešily. Rozlehlé regály dokonce mohly prázdná místa ještě výrazněji ukázat.
Kvíz: Co bylo za socíku „ervéháčko“? Pokud jste chodili v minulém režimu na nákupy, test zvládnete levou zadní!
Zdroj: Autorský text redakce BydlimeUtulne.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Sto plus jednička, ProŽeny, ČTEdu

Přidejte svůj názor
Komentovat