Dnešní nakupování je pro většinu lidí poměrně jednoduché. Přijdeme do supermarketu, vybereme si z desítek značek a variant a zboží zaplatíme. Za socialismu to však vypadalo jinak.
Před rokem 1989 byla situace v Československu v mnoha ohledech jiná. U některého zboží nebylo nejdůležitější, zda si ho člověk mohl dovolit, ale zda ho vůbec sehnal. V našem kvízu se zeptáme na některé pojmy a principy související s nakupováním v době socialismu.
Jak vypadalo nakupování za socialismu?
Typickým symbolem tehdejšího nakupování byly fronty. Lidé čekali například na maso, banány, mandarinky nebo některé hygienické potřeby. Člověk navíc často nemohl všechno nakoupit na jednom místě. V jednom obchodě sháněl maso, v jiném zeleninu a v dalším třeba galanterii. Smíšené zboží sice nabízelo širokou škálu výrobků, ale ani tam nebylo zaručeno, že zákazník potřebné zboží skutečně najde.
Specifickým fenoménem byl také podpultový prodej. Některé nedostatkové nebo žádanější zboží se nemuselo objevit běžně v regálech a k jeho získání pomáhaly osobní známosti. Kdo znal řezníka, zelináře nebo prodavačku, mohl mít při shánění některých potravin značnou výhodu. Vznikal tak i neoficiální výměnný obchod, například zboží za službu.
Kvíz na téma vybavení starých českých chalup: Lidé z venkova mají šanci získat všech 10 bodů
A protože nebylo jisté, co bude v obchodě příště, mnoho domácností se snažilo být co nejvíce soběstačných. Pěstovaly se brambory, cibule, česnek, mrkev nebo ovoce a přebytky se zavařovaly. Kompoty a domácí zásoby tak nebyly jen otázkou chuti, ale také praktickým způsobem, jak si zajistit potraviny na dobu, kdy některé čerstvé zboží nebylo snadno dostupné.
Kvíz: Nákupy v Československu byly velmi specifické a obvykle omezené! Jak dobře si je pamatujete?
Zdroj: Autorský text redakce BydlímeÚtulně.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Kupi, Pro ženy, Hospodářské noviny
Přidejte svůj názor
Komentovat